Simon (Išunin)

Jeho Vysokopřeosvícenost
Simon
Arcibiskup bruselský a belgický
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeBrusel
Jmenování11. dubna 1987
PředchůdceVasilij (Krivošein)
Zasvěcený život
Sliby17. ledna 1975
Svěcení
Jáhenské svěcení19. ledna 1975
světitel Nikodim (Rotov)
Kněžské svěcení13. června 1976
světitel Nikodim (Rotov)
Biskupské svěcení11. dubna 1987
světitel Alexij (Rüdiger)
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Biskup bruselský a belgický (1987–1994)
  • Dočasný správce haagské a nizozemské eparchie (1991–2017)
Osobní údaje
Rodné jménoVladimir Nikolajevič Išunin
(Владимир Николаевич Ишунин)
ZeměBelgieBelgie Belgie
Datum narození7. prosince 1951 (73 let)
Místo narozeníLeningrad, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnostruská
Alma materPetrohradská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simon (světským jménem: Vladimir Nikolajevič Išunin; * 7. prosince 1951, Leningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup bruselský a belgický.

Život

Narodil se 7. prosince 1951 v Leningradu v rodině kněze.[1]

Po dokončení střední školy nastoupil roku 1970 na Leningradský duchovní seminář a do roku 1972 sloužil v řadách Sovětské armády.[1]

Dne 17. ledna 1975 byl metropolitou leningradským a novgorodským Nikodimem (Rotovem) postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Simon na počest svatého apoštola Šimona-Petra. O dva dny později jej rukopoložil na hierodiakona a stejného roku začal studovat na Leningradské duchovní akademii.[1]

Dne 13. června 1976 byl rukopoložen na jeromonacha.[1]

V letech 1975–1978 byl osobním sekretářem metropolity Nikodima.[1]

Od roku 1978 působil jako asistent inspektora semináře a akademie a po dokončení studia roku 1979 začal v semináři přednášet historii Ruské církve.[1]

V letech 1981–1982 sloužil v Novo-Valaamském monastýru ve Finsku.[1]

Roku 1982 byl povýšen na archimandritu a stal se představeným chrámu Povýšení svatého Kříže v Petrozavodsku a blagočinným blahočiní u chrámů oloněcké eparchie.[1]

Dne 23. března 1987 jej Svatý synod zvolil biskupem bruselským a belgickým.[1]

Dne 11. dubna 1987 proběhla v chrámu Svaté Trojice Trojicko-sergijevské lávry jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli metropolita leningradský a novgorodský Alexij (Rüdiger), metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), arcibiskup smolenský a vjazemský Kirill (Gunďajev), biskup kirovský a slobodský Chrisanf (Čepil) a biskup kaširský Feofan (Halynskyj).[1]

Dne 30. srpna 1991 se stal dočasným správcem haagské a nizozemské eparchie.[1]

Dne 24. února 1994 byl povýšen na arcibiskupa.[1]

Dne 28. prosince 2017 jej Svatý synod osvobodil od funkce dočasného správce haagské eparchie.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Moskevský patriarchát
  2. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 28 декабря 2017 года

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.