Roste nad křižovatkou polních cest na východním okraji obce, místo setkávání občanů. Vysazena 28. října 1928 k 10. výročí založení Československa. V roce 2013 proveden zdravotní a redukční řez - potlačení kodominantní větve. V roce 2018 instalována bezpečnostní vazba a provedena redukce výmladků.
V zámeckém parku u letního kina na dohled od modře značené turistické stezky a naučné stezky Hradní okruh. V letech 2010 a 2011 byl proveden zdravotní řez a vazby. v roce 2016 pozorováno zhoršení zdravotního stavu. Kořenové náběhy u báze předělově ztloustlé, 3 kosterní větve měly obloukovitý růst s četnými kolmo vyrůstajícími sekundárními výhony. V horní části koruny dvě prosychající větve napadeny hmyzem. Na stromu parazituje hlíva. V kosterních větvích jsou dutiny.
Kategorie „Žižkova lípa (Boskovice)“ na Wikimedia Commons
Roste u zámku, okolo vede červeně značená turistická stezka a naučná stezka Hradní okruh. Osobitý habitus je výsledkem vývoje stromu: spíše než pravokořenný trojkmen se současný kmen jeví jako srostlý trojkmenný výmladek vzniklý pravděpodobně srůstem tří výmladků po odstranění (zániku) původního staršího kmene. Koruna se tak vyvíjí ve třech shlucích a jeví se jako řidší. V roce 2009 se výjimečně vyskytují suché větve vyšších řádů, zdravotní stav je na stupni 2 - zhoršený (se stabilizačními zásahy). V koruně je instalována dynamická vazba. Zřejmě se jedná o nejstarší strom v Boskovicích. Je posledním stromem z dnes již zaniklé aleje.
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“..Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.275 306 348
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“..Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.312 299
Kategorie „Troják u Habrůvky“ na Wikimedia Commons
Strom je pozůstatek vytěženého modřínového porostu na hranici NPR Habrůvecká bučina. S výškou 58 metrů je dle veřejné databáze AOPK ČR nejvyšším památným stromem České republiky. Mohutný kmen se ve dvou metrech dělí na tři kmeny. Roste v zápoji.
Roste na severním okraji města v rohu oploceného pozemku, na konci ulice U hrubé lípy, přibližně 20 m od posledního domu. Okolo vede červeně značená turistická stezka a cyklistická trasa 507. V roce 2014 obsadil strom 4. místo v soutěži Strom roku.
Kategorie „Lípy u hřbitova v Jedovnicích“ na Wikimedia Commons
Stromy rostou v parku před vchodem do kostela svatého Petra a Pavla a na hřbitov. Okolo vede červeně značená turistická stezka. Původně vyhlášeno 32 stromů.
Kategorie „Stromořadí Lažánky-Jedovnice“ na Wikimedia Commons
Lemuje silnici Lažánky-Rudice-Jedovnice. Dnes je na místě už jen 181 z původních 205 stromů. V roce 2013 stromořadí zvítězilo v anketě Alej roku pořádané sdružením Arnika. Skrz alej prochází červeně značená turistická stezka a cyklistická trasa Srdcem jižní Moravy.
Rostl v dolní části zámeckého parku. Uhynul v roce 2004 následkem napadení kořenového systému dřevokaznými houbami. Zrušovací rozhodnutí nedoručeno. Původní výška 26 metrů.
Roste ve východní části PP Lysická obora. Strom se vyznačuje mohutným kmenem a náběhy, některé kosterní větve jsou odlomené, v koruně se vyskytují suché větve, na zbylém torzu odlomené kosterní větve (datum vylomení kosterní větve neznámé) se nachází plodnice troudnatce kopytovitého. Na kmeni ve výšce 3 m je dutina velikosti 20 cm, na kmeni se rovněž nachází podélná trhlina v 80 cm, zkouška poklepem signalizuje pevné dřevo.
Kategorie „Smrk J. E. Chadta v Lysické oboře“ na Wikimedia Commons
Strom rostl na území PP Lysická obora ve svahu nad tenisovým hřištěm, v blízkosti školy. Na konci svého života měřil 35 metrů. Již v době vyhlášení památným stromem v roce 2004 byl suchý. V roce 2009 při zkoušce poklepem byla zjištěna dutina ve kmeni. Kmen byl v dolní polovině převážně bez borky. Vzhledem k množství požerků hostil četné druhy hmyzu vázané na dřevo v různém stupni rozkladu, na hmyz navazují svojí potravní aktivitou šplhavci. Na stromě byl nalezen Korálovec jedlový , bělochoroš hořký, bělochoroš modravý, troudnatec pásovaný a kropilka rosolovitá. Smrk padl v létě 2011. Od té doby je na místě jen odvětvené torzo. Strom nese jméno významného letníka a historika Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského.
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“..Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.412 335
Stromy rostou na okraji lesního porostu na JV hranici katastru obce Nýrov, v sousedství pole severně od komunikace ze Sebranic do Nýrova s vedenou cyklotrasou.
Kategorie „Jilm ve Skočově Lhotě“ na Wikimedia Commons
Roste na východním okraji obce. Hlavní větvení je tlakové, aktuálně dochází k jeho rozlamování, rána je přímo vystavená zatékání dešťových srážek. V roce 2010 provedena stabilizace úžlabí a redukční řez.
Roste nedaleko vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní a skalního útvaru zvaného "Hřebenáč". Okolo vedou cyklotrasy 5, EV9 a Greenway K-M-V. Jde o exemplář výjimečného vzrůstu a krajinnou dominantu. Strom se dvakrát vidličnatě větví.
&Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“..Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo „br“.357 378
Lípy rostou na hřbitově v rohu u zdi ohraničující část hřbitova určenou pro členy starohraběcího rodu Salm-Reifedschiedt na dohled od cyklotrasy 505. Kmeny obou exemplářů se roztrojují.
Kategorie „Alej (Nové Dvory)“ na Wikimedia Commons
Alej lemuje zeleně značenou turistickou cestu od osady Nové Dvory ke zřícenině hradu Blansek. Původně bylo vyhlášeno 60 stromů, dnes 56 živých, 3 trsy výmladků, 1 torzo a 6 mezer po odumřelých stromech. Alej nechal zasázet počátkem 19. století majitel blanenského panství Hugo František Salm. V roce 2011 zvítězila Novodvorská alej v anketě občanského sdruženíArnikaAlej roku. V roce 2012 vyhrála lípa z Novodvorské aleje v soutěži Strom roku.
Roste v zahradě u Opatovického zámku. V roce 2012 jí byl Nadací Partnerství udělen titul Strom hrdina. Původní koruna a kmen byly z valné části zničeny vichřicí roku 1988 a potom zapáleny vandaly. Až do této doby byla největší žijící lípou velkolistou v Jihomoravském kraji. Většina větví musela být odstraněna. Kmen je rozdělený na dvě samostatné části, které omladily a jsou velmi vitální. Levá část je podepřená.
Roste na dohled silnice do Suchého žlebu, mezi Vilémovickou a Macošskou strání. Po silnici vede cyklistická trasa 5. Dřín je pozoruhodný svými rozměry a vzrůstem. Sestává z více než 100 kmenů, které jsou součástí společného polykormonu.
Informace o stromu zveřejnil Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v časopise háj roku 1910. Tehdy byl již tis zaniklý, zničený bleskem. Více v samostatném článku.