Seznam odrůd hrušek

Následující seznam odrůd hrušek zahrnuje především odrůdy a variety hrušně obecné a hrušně plané, které jsou (nebo byly) pěstovány na území České republiky. Seznam není kompletní.

Název	Obrázek	m [g]	Kategorie	Původ	Rok	Galerie	Popis
Abate fetel
Alfa
Alice
Amanliská				Francie			Stará odrůda, středně velké plody.
Amfora
Ananaska courtrayská
Ananaska česká				České země			popsal a pěstoval P. M. Rössler (1754-1829), střední plody, vhodná k sušení a přímé konzumaci[1]
Anglická bergamotka
Angoulémská			čáslavky				[1]
Armida
Astra
Avranšská			ruselety	Francie			Středně- až velkoplodá stolní odrůda, jemná až máslovitá dužnina.[1]
Belle Angevine			vařivky podlouhlé				[1]
Beta							Vyšlechtěna v ČR, registrována v roce 1995, původně bylo šlechtění zahájeno ve VŠÚO Holovousy, později dokončeno ve šlechtitelské stanici v Těchobuzicích.
Blanka
Bodra							Vyšlechtěna v ČR, registrována v roce 2003, původně bylo šlechtění zahájeno ve VŠÚO Holovousy, později dokončeno v Těchobuzicích.
Bohemica
Bojnická jesenná							Vyšlechtěna na Slovensku v roce 2002, ve Výskumnom ústave ovocných a okrasných drevín v Bojnicích.
Boscova lahvice			lahvice	Belgie			Velkoplodá podzimní odrůda z počátku 19. století. Velmi šťavnatá máslovitá dužina znamenité chuti.[1]
Clappova				USA	1860		Vyšlechtěna před rokem 1860, semenáč odrůdy Hájenka. Plod střední až velký, šťavnatá, máslovitá, k přímé spotřebě a kompotování.[1]
Červencová
Decora
Děkanka červencová			polobergamotky				[1]
Děkanka Robertova							Vyšlechtěna v Francii v roce 1849.
Dicolor
Dielova							Raně zimní, velké baňaté zakulacené plody s tuhou slupkou, která v době zralosti žloutne[2] Synonymum 'Kočičí hlava'.[3][1]
Dita
Drouardova							Zimní odrůda, velké nepravidelně zvonovité až baňaté plody, slupka až kožovitá, chuť nasládle navinulá, velmi dobrá.[2]
Dvorní
Elektra							Vyšlechtěna v Německu v Pilznitz.
Eliška
Erika							Vyšlechtěna v ČR, registrována v roce 2003.
Esperenova bergamotka			bergamotky				[1]
Esperenova máslovka
Forelle (Pstružka)
Giffardova
Gracie							Vyšlechtěna v ČR v roce 2004 ve šlechtitelské stanici v Těchobuzicích.
Grosdemange
Hardenpontova							Zimní velkoplodá odrůda baňatého až kdoulovitého tvaru, silná slupka se rzivými velkými lenticelami, dužnina jemná, ve vyšších polohách kaménčitá.[2]
Hardyho			máslovky	Francie	1820		Velkoplodá podzimní odrůda výborné chuti, synonyma Gellertova máslovka, Hardyho máslovka[1], rzivá.[2]
Hájenka							rodič Clappovy máslovky
Hýle							Krajová odrůda Bílých Karpat, zraje v září, vhodná k sušení, plody pozvolna přecházejí ve stopku.[1]
Holenická
Charneuská				Belgie			Stará podzimní odrůda, střední plody. Obvykle zelená slupka, dužnina nažloutlá, jemná a velmi chutná.[1]
Jačménka				Bílé Karpaty			Synonymum Majdalenka (pravděpodobně odlišná od Magdalenky popsané níže). Odrůda Bílých Karpat používaná na sušení a výrobu hruškovice. Zraje červenec až srpen.[1]
Jakubka česká			kořenité				[1]
Jana				Česko	1995		Zimní odrůda. Původ: křížení odrůd Boscova lahvice a Drouardova, registrace odrůdy v roce 1995, velké, vypuklé a baňaté plody, plody nasládlé chuti, výrazně šťavnaté, konzistence měkká, jemná, máslovitá.[4]
Konference			lahvice	Anglie			pochází z 19. století, střední až větší plody, šťavnaté, protáhlé[1]
Kongresovka			čáslavky				Velké baňaté plody často s červeným líčkem.[1]
Koporečka			máslovky				Zimní odrůda, střední vejčité plody, dužnina šťavnatá, máslovitá, chuť sladká, muškátovitá.[1][2]
Kozačka štuttgartská
Krvavka velká							Stará skupina dlouhověkých hrušní s načervenalou dužinou, střední sladké plody.
Krassanská			bergamotky				[1]
Křivice			lahvice				[1]
Lucasova							Zimní, plod velký hladký, kuželový [3], zelená tečkovaná slupka, chuť sladká, příjemně natrpklá.[2]
Madame Verté				Belgie			Stará zimní odrůda se středními šťavnatými plody. Slupka drsná, tuhá, rzivá, dužnina žlutobílá až narůžovělá, chuť sladká, kořenitá.[2]
Magdalenka			polomáslovky	Orleans	1628		synonymum Magdalenka, Citronka, Margaretka, Markytka, Pražka, Ranička, Zelinka, malé až střední plody. Přímý konzum, sušení, destiláty, víno.[1]
Máslovka římská
Medůvky				Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, velmi chutná, vhodná k sušení.[1]
Merodova				Belgie			Stará odrůda se středními plody, synonymum Filipka. Bílá hrubší dužina, šťavnatá.[1]
Muškatelka letní			muškatelky	České země			menší až střední plody, šťavnaté, navinule sladké, kořenité, strom odolný
Muškatelka šedá			muškatelky				[1]
Muškatelka turecká			muškatelky				[1]
Nagevicova			dobré hrušky	Evropa			Francouzská či Italská drobnoplodá aromatická odrůda známá již v 16. století, vhodná i do vyšších poloh, synonyma: Piksla, Piksálka, Blanketka[1]
Naši		122		Čína			více v samostatném článku
Normandská			mestnice kulaté				[1]
Oharkula				Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, svislé pruhování, zraje v srpnu, výroba kompotů, sušení.[1]
Olivier de Serres			bergamotky				[1]
Packhamova							Zimní odrůda, skladovatelná do konce ledna, slupka žlutozelená, šťavnatá bílá dužina, navinule sladká, aromatická.
Pařížanka							Zimní odrůda, slupka zelená a tuhá až kožovitá, šťavnatá nažloutá dužina sladké chuti.[2]
Pastornice			zelené dlouhé	Francie	1760		Zimní odrůda, střední až velké plody, vhodná k uložení. Dužnina nažloutlá, hutná sladce navinulé chuti.[1][2]
Předobrá
Psíkova				Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, výroba moštů a křížal.[1]
Polnička							hrušeň planá, původní na českém území
Pouiteaova			zelené dlouhé				[1]
Praskula				Bílé Karpaty			Synonymum Vinohradská, Dule, střední plody, výroba povidel a destilátů. Krajová odrůda Bílých Karpat.
President mas			zelené dlouhé				[1]
Radana
Salisburyova			lahvice				Plodem podobná Boscově lahvici, ale méně se u stopky zužuje. Jemná dužnina se sladce kořenitou chutí. Podzimní odrůda.[1]
Solanka							Střední protáhlé plody zúžené ke stopce.[1]
Solnohradka			kořenité				Synonyma: Salcburka, Cibulka, Fíkovka, Červinka. Malý plod, nelze skladova, k přímé konzumaci, sušení, povidla.[1]
Sterkmanova			polomáslovky	Belgie	1820		Středněplodá zimní odrůda, slupka zelená, později žlutá s hustým tečkováním, nažloutlá lehce zrnitá dužina.[1][2]
Sůkeničky				Bílé Karpaty			Odrůda Bílých Karpat, zraje srpen-září, k přímé konzumaci.[1]
Šídlenka				Morava			Stará odrůda, snad z Moravy, synonyma: Šidla, Štigelmarka, Ovesnička, menší až střední plody k přímé konzumaci, kompotování a sušení[1]
Špinka		80		Francie			Synonyma: Šedá letní, Šedaně, Smolnice, Smolivka, Šedivka, Máslovka šedá letní, Cikánka, Koženka, Václavka, Škaredka.[5] Malý až střední plod vhodný k sušení, zavařování, na povidla, výrobu vína a destilátů. Skladovatelný dva týdny.[1]
Theilerova			mestnice podlouhlé				[1]
Thirriotova				Francie	1858		středně velké plody
Vinohradská				Bílé Karpaty			synonymum Praskule, střední plody, výroba povidel a destilátů
Williamsova			čáslavky	Anglie			Velmi stará velkoplodá letní odrůda vhodná k přímé konzumaci, kompotování a pálení, synonymum Barlettova.[1]
Windsorská			dobré hrušky				[1]
Zelinka chlumecká

• Seznam odrůd jablek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam odrůd hrušek na Wikimedia Commons
• PEŠEK, Radim. Staré odrůdy - Hrušně [online]. Ovocná školka Bojkovice [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02. 
• Staré odrůdy hrušek, mapování 2008, Boreč.[4]