Seznam obyvatel Janáčkova nábřeží

Toto je seznam některých osobností, které žily na Janáčkově nábřeží v Praze v různých obdobích jeho existence. Seznam je řazen sestupně podle čísla orientačního, tj. podle uspořádání domů proti proudu Vltavy (s uvedením současného i původního čísla popisného a orientačního). Zpravidla na konci řádku je uvedena i doba pobytu.

126/63 (454/2)^[1]

• Anka Čekanová (1905–1965), tanečnice, pedagožka.^[2] (1930–1950)
• Josef Srb Debrnov (1836–1904), spisovatel.^[3] (1899–1904)
• Josef Fanta (1856–1954), architekt.^[4] (1891–1903)
• Julie Fantová (1858–1908), mecenáška, sufražetka a feministka.^[4] (1891–1903)
• Marie Fantová (1893–1963), novinářka a překladatelka.^[4] (1893–1903)
• Vladimír Viktor Havlíček^[5] (1909–1941), pilot RCAF.^[6] (1921–1930)
• Karel Janšta (1912–1986), pilot RAF. (1945)
• Jindřich Jechental (1842–1899), podnikatel a stavitel.^[7] (1878–1881), poté do roku 1889 v sousedním domě čp.133/61.
• Otakar Kukula (1867–1925), chirurg, vysokoškolský učitel, lékař, pedagog a patolog, rektor Univerzity Karlovy.^[2] (1915–1925)
• František Mráz^[8] (1816–1881) , generální ředitel Pražsko-duchcovské dráhy.^[9] (1880–1881)
• Otakar Petřík^[10] (1877–1955), advokát, prezident AC Sparta Praha a místopředseda Československého olympijského výboru.^[11] (1915–1955)
• František Štambacher (1899–1986), starosta Velkých Pavlovic (1938–1946) a poválečný poslanec za Československou stranu lidovou. (1945–1947)
• Emanuel Viktor Voska (1875–1960), představitel prvního i druhého československého odboje a za první světové války agent tajné služby Spojených států amerických.^[12] (1945–1946)

133/61 (480/3)

• Leopold Mareš^[13] (1859–1957), zemský rada na Smíchově, autor článků o turistice a alpinismu.^[14] (1889–1908)
• Ivan Hodáč (1910–1993), automobilový závodník. (1975–1993), předtím bydlel o několik domů vedle, Janáčkovo nábřeží čp. 713/33.

138/59 (453/4)^[15]

• Leo Borský (1883–1944), novinář a politik.^[16](1932–1939)
• Bohumil Eisler (1831–1908), profesora chirurgie a patologie, první český učitel lékařské fakulty. ^[17](1906–1908)
• Alois Elhenický (1844–1915), starosta Smíchova.^[18](1899–1915), před tím v čp. 478/39 (1881–1885) , poté v čp 477/41 (1885–1899).
• Bohumila Elhenická^[19] (1848–1925), mecenáška, předsedkyně spolku pro podporu obětem nehod ve stavebnictví, manželka Aloise Elhenického.
• Osvald Kosek^[20] (1876–1960), filmový podnikatel, producent, zakladatel a majitel pražských kin nebo automatu Koruna. ^[21](1927–1939)
• Milada Paulová (1891–1970), profesorka dějin slovanských národů a byzantologie.^[22](1937–1970)
• Josef Pekař (1870–1937), spisovatel, historik.^[23] (1935–1937)
• Josef Rak^[24] (1837–1905), zpěvák, herec, kabaretiér, ředitele pěvecko-herecké společnosti.^[25](1904–1905)
• Jan Svoboda (1900–1943), právník, náčelník smíchovského Sokola, člen odboje.^[26] (1909–1942), před tím bydlel v čp. 477/41. (1907–1909)

139/57 (452/5)

• Emil Sobička (1906–1990), právník, odbojář. ^[27](1912–1990)
• Antonín Steinhilber^[28] (1840–1896), výrobce rukavic, 1. majitel domu. ^[29](1878–1896)

140/55 (467/6)

• Alois Filcík^[30] (1841–1923), architekt, stavitel.^[31] (1879–1923)
• Anna Honová (1926–2019), odbojářka, nositelka medaile „Za zásluhy o stát“.^[32] (1943–1947)
• Emil Lauffer (1837–1909), malíř, pedagog.^[33] (1880–1891) poté čp. 126/1 (1891–1909)
• Jindřich Kopřiva (1878–1937), generální ředitel České průmyslové banky, předseda LTC Praha, člen výboru SK Slavia. (1910–1937)
• Rudolf Krejčí (1860–1928), právník a státní úředník, odborový přednosta zemského správního výboru.^[34] (1907–1928)
• Karel Krejčí (1904–1979), literární historik, slavista, syn Rudolfa Krejčího.^[34] (1907–1929)
• Josefína Pepa Mařáková (1872–1907), malířka, dcera Julia Mařáka.^[35] (1894–1903)
• Julius Eduard Mařák (1832–1899), malíř – krajinář, kreslíř a grafik.^[35] (1888–1899)
• Josef Václav Myslbek (1848–1922), představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.^[36] (1890–1908)
• Růžena Pokorná^[37] (1864–1951), malířka, dcera Marie a Karla Purkyně.^[38] (1894–1951)
• Marie Purkyně^[39] (1840–1914), socioložka a pedagožka, matka Růženy Pokorné.^[40] (1894–1914)
• Jindříška Slavínská (1843–1908), herečka Národního divadla.^[41] (1887–1908), před tím bydlela v čp. 479/37 (1886–1887)

157/53 (468/7)

• Marie Bendová^[42] (1894–1935), akademická malířka.^[43] (1897–1935)
• Karel Handzel (1885–1948), novinář, spisovatel a překladatel. (1929–1930)
• Zikmund Konečný^[44] (1897–1987), československý legionář, diplomat, politický vězeň, vrchní ředitel Živnostenské banky.^[45] (1938–1950)
• Bohuslav Leopold (1888–1956), houslista, kapelník, hudební skladatel a aranžér.(1920–1921)

• Josef Zítek (1832–1909), architekt, autor původního projektu Národního divadla.^[46] (1882–1909)

39/51 (447/8)

• Vilém Černý^[47] (1887–1957), právník, diplomat a nejbližší spolupracovník Jana Masaryka.^[48] (1822–1926)
• Adolf Maixner (1877–1957), chirurg, gynekolog, osobní lékař prezidentů republiky v letech 1921–1945.^[49] (1932–1957)
• František Adolf Šubert (1849–1915), dramatik, prozaik a divadelní historik.^[50] (1911–1915)
• Emanuel Žák^[51] (1863–1943), papežský komoří, arcibiskupský notář, pedagog, divadelní kritik.^[52] (1913–1943)

471/49 (471/9)

• Růžena Doubková (1883–1973), majitelka módního salónu.^[53] (1934–1973)
• Jiří Frejka (1904–1952), režisér, divadelní teoretik a pedagog.^[54][55] (1935–1942)
• Jan Gellner (1907–2001), letecký navigátor, instruktor a pilot RCAF a navigátor 311. čs. bombardovací perutě RAF, advokát, horolezec a kanadský novinář. (1946–1947)
• Otakar Koldovský^[56] (1930–1998), lékař a profesor fyziologie, emigrant po roce 1968.^[57] (1934–1955, 1959–1968)
• Jana Krejcarová (1928–1981), básnířka, prozaička a výtvarnice. (1944)
• Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog, hudební publicista, hradní kancléř, teoretik a kritik.^[58] (1940–1978)
• Mikuláš Medek (1926–1974), malíř.^[58] (1940–1974)
• Emila Medková (1928–1985), fotografka, umělkyně.^[58] (1951–1974)
• Georgine von Milinkovič (1913–1986), chorvatská operní mezzosopranistka českého původu. (1948)
• Christian Turnwald^[28] (1839–1918), výrobce a prodejce rukavic, 1. majitel domu.^[59] (1880–1918)
• Martin Vaváček (1902–1986), ředitel CK Čedok, odbojář a vězeň komunistického režimu, (1937–1939), později v čp. 474/45.^[60] (1960–1975)

475/47 (475/10)

• Carl Ferdinand Cori ( (1896–1984), americko-český biochemik, vědec a pedagog, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. (1918–1920)
• Carl Isidor Cori (1865–1954), zoolog německé národnosti a rektor pražské Německé univerzity.^[61] (1918–1946)
• Viktor von Latscher^[62] (1844–1928), generálmajor.^[63]
• Felix Mainx^[64], (1900–1983) genetik, biolog a lékař. (1943–1946)
• Ella Modřická^[65] (*1854), klavírní virtuoska.

474/45 (474/11)

• Otto Hojtaš^[66] (1898–1942), výrobce a obchodník s vojenskými a galanterními potřebami, oběť holocaustu. (1938–1942).
• Antonín Hora (1859–1928), římskokatolický kněz, profesor teologické fakulty, pedagog.^[67] (1912–1928), před tím čp. 138/59.^[68] (1910–1912)
• Gustav Langendorf^[69] (1872–1942), spoluvlastník společnosti Odkolek, oběť holocaustu, vlastník domu. (1929–1939)
• Kateřina Langendorfová (1906–2001), oční lékařka, emigrantka, dcera Gustava Langendorfa. (1933–1939)

476/43 (476/12)

• Hans Regina von Nack (1894–1976), novinář, spisovatel a překladatel.^[70](1915–1946)
• Zdeněk Vančura^[71] (1903–1974), profesor americké literatury, překladatel a ředitel Ústavu jazyků a literatur. (1969–1974)
• Josef Weis^[72] (1902–1945), pracovník Radiojournalu, odbojář, zahynul, oběť nacismu.^[73] (1904–1932)
• Karel Weis (1862–1944), hudební skladatel a sběratel lidových písní.^[73] (1904–1944)
• Florian Zapletal (1884–1969), historik umění, novinář, fotograf a voják.^[74] (1927–1935), poté bydlel na Janáčkovo nábřeží čp. 140/55 (1935–1939)

477/41 (477/13)

• Viktor Barvitius (1834–1902), malíř, představitel moderního realismu a počátků impresionismu, teoretik umění.^[75] (1885–1902)
• Květa Pacovská (1928–2023), sochařka, ilustrátorka, grafička a pedagožka.^[76] (1931–1934)
• Otto Pacovský^[77] (1872–1943), operní zpěvák, továrník, oběť holocaustu.^[76] (1931–1934)
• Otto Rydlo^[78] (1896–1974), politik, lékárníka, místopředseda Českého abstinentního svazu, odbojář a politický vězeň.^[79] (1941–1974)
• Otto Stránský^[80] (1897–1943), majitel realit, vlastník továrny na výrobu metalurgických výrobků, oběť holocaustu. (1934–1939)
• Mojmír Vaněk (1911–1992), historik umění, muzikolog, osobní tajemník prezidenta Edvarda Beneše, politický vězeň komunistického režimu.^[81] (1960–1969)
• Olga Vaňková - Frejková^[82] (1905–1991), historička umění, manželka Mojmíra Vaňka, bývalá manželka Jiřího Frejky. (1942, 1950–1969)
• František Weyr (1879–1951), právní filosof, státovědec a statistik, spoluzakladatel, děkan a profesor brněnské právnické fakulty.^[83] (1942–1945)

478/39 (478/14)

• Rudolf Dominik (1889-1951), děkan a profesor správní vědy a správního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, poslanec Národního shromáždění za Národní obec fašistickou. (1944–1945)
• Jaroslav Goll (1846–1929), historik, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel.^[84] (1882–1916), poté čp. 477/13. ^[85](1916–1922)
• František Grünthal (1888–1939), obchodník a spoluzakladatel společnosti Primosa. ^[86](1923–1935)
• Angelika Hanauerová (1943–2019), režisérka, signatářka Charty 77.^[81] (1950–2000), poté čp. 885/3. (2000–2010)
• Josef Havránek^[87] (1873–1930), vrchní technický ředitel Škodových závodů.^[88] (1926–1930)
• Zdeňka Marie Havránková^[88] (1879–1954), místopředsedkyně Golfového svazu ČSR, mecenáška.^[88] (1926–1954)
• Eduard Hofman (1914–1987), tvůrce animovaných filmů zejména pro děti. (1954–1987)
• Jiří Klíma (1910–1979), právník, správce pozůstalosti svého otce Karla Zdeňka Klímy.^[89] (1940–1979)
• Viktor Meisner^[90] (1883–1950), fotograf a majitel ateliéru J. F. Langhans. (1939–1950)
• Gustav Meyrink (1868–1932), spisovatel.^[91] (1893–1902)
• Arnošt Teltsch^[92] (1887–1942), obchodník a oběť holocaustu. Investor a první obyvatel vily Václava Havla na Ořechovce. (1921–1929)

479/37 (479/15)

• Gabriel Čáp^[93] (1873–1954), spisovatel, správce odkazu Jaroslava Vrchlického.^[94](1892–1896)
• František Dastich (1895–1964), generál, diplomat.^[81] (1945–1949)
• Jan Eisner (1885–1967), archeolog, profesor University Karlovy. (1948–1967)
• Pavel Eisner (1895–1974), klenotník, výrobce hodinek, podnikatel. (1930–1934), před tím v čp. 478/39. (1923–1930)
• Alfons Gabriel (1894–1975), rakouský geograf a cestovatel.^[95] (1895–1903)
• Aloisie Halaburtová^[96] (1888–1965), akademická malířka, učitelka a ilustrátorka.^[97] (1908–1940)
• Václav Halaburt^[98] (1891–1966), člen premonstrátského řádu, právník, vrchní komisař zemského úřadu na Smíchově.^[99] (1908–1966)
• Paul Nettl (1889–1972), americký muzikolog a vysokoškolský pedagog.^[100] (1920–1927)
• Zdislava Michlová^[101] (1924–2016), úřednice, svědkyně úmrtí J. Masaryka. (1969–2014)
• Jan Picek^[102] (1921–2007), spisovatel, legionář bojů o Tobruk a Dunkerque.^[103] (1945–1969)
• Maxmilián Pirner (1854–1924), malíř, rektor Akademie výtvarných umění.^[104] (1895–1924)
• Heinrich Rietsch (1860–1927), hudební vědec a skladatel, profesor hudební vědy na Německé univerzitě.^[105] (1913–1927), před tím v čp. 1112/17. (1910–1913)
• Edita Saxlová^[106] (1924–1953), přeživší Osvětim, sionistka a emigrantka do Izraele, vzdálený předobraz románu Arnošta Lustiga “Dita Saxová”. (1945)
• František Skalla^[107] (1913–2007), přeživší vězeň v Osvětimi. (1945–1947).
• Pavel Skalla^[108] (1908–1999), lékař, vězeň v Terezíně ředitel Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech.^[109] (1945–1952)
• Hermína Srbová (1866–1950), majitelka realit a sběratelka umění.^[110] (1889–1950)
• Růžena Svobodová (1868–1920), spisovatelka.^[111] (1892–1894)

91/35 (91/16)

• František Gel (Feigel) (1901–1972), novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel z angličtiny, němčiny a latiny.^[112] (1945–1953)
• Jan Zeyer (1847–1903), architekt a stavitel tvořící ve stylu novorenesance.^[113] (1891–1894)

713/33 (713/17)

• Jiří Frodl^[114] (1925–1983), novinář a signatář Charty 77. ^[115](1974–1983)
• František Xaver Hodáč (1883–1943), politik a poslanec, publicista.^[116] (1928–1943)
• Ivan Hodáč (1910–1993), automobilový závodník, důstojník československé armády, syn F. X. Hodače.^[117] (1928–1975) pak bydlel v čp. 136/61. (1985–1993)
• Nataša Gollová (1912–1988), filmová, televizní a divadelní herečka, dcera F. X. Hodače.^[118] (1928–1938) (1938–1947) (1950–1977)
• Karel Konstantin^[119] (1903–1961), režisér, ředitel Janáčkova divadla, od r. 1947 manžel Nataši Gollové.^[118] (1950–1961)

729/31 (729/18)

• Josef Hynie (1900–1989), lékař, zakladatel české sexuologické školy, přednosta Sexuologického ústavu v Praze.(1935–1980), před tím^[120] (1930–1935) v čp. 1114/19.
• Kamil Krofta (1876–1945), historik, diplomat a politik.^[121] (1905–1936)

1072/29 (1072/19)

• Jan Bartoš (1932–2014), divadelní a filmový herec a režisér.^[122] (1969–2014)
• Vlastimil Blažek^[123] (1878–1950), profesor a archivář státní konzervatoře v Praze, spoluzakladatel Mozartovy obce na Bertramce.^[124] (1930–1950)
• Otakar Novák (1905–1984), literární historik, romanista, vysokoškolský profesor a překladatel z francouzštiny.^[125] (1948–1984)
• Oldřich Pecl (1903–1950), právník, podnikatel, člen protikomunistické opozice a oběť justiční vraždy.^[126] (1936–1944)
• Anna Milič Peclová (1906–1984), scenáristka, spisovatelka a manželka popraveného právníka Oldřicha Pecla. ^[126] (1936–1944)
• Jaroslav Werstadt (1888–1970), historik, publicista a odbojář.^[127] (1945–1970)

1075/27 (1075/20)

• Jindra Adamec^[128] (1903–1973), spisovatel, scenárista, skladatel, kabaretiér. (1943–1973)
• Zdenka Datheil (1908–2000), malířka, umělkyně a fotografka. (1946–1947)
• Josef Matěj Gottlieb (1882–1967), jevištní a kostýmní výtvarník, dlouholetý člen Národního divadla.^[129] (1919–1939)
• Růžena Gotliebová^[130] (1911–2012), herečka, tanečnice, choreografka a pedagožka.^[131] (1919–1939)
• František Gottlieb^[132] (1903–1974), básník, prozaik, právník a diplomat. (1925–1926)
• Helena Karvašová (1903–1993), právnička, manželka Imricha Karvaše (1903–1981), ekonom a politika, dcera Stanislava Růžičky. ^[81](1939–1942, 1949–1950)
• Miroslav Macháček (1922–1991), herec a divadelní režisér.(1949–1953)
• Emanuel Poche (1903–1987), historik umění, předseda Klubu Za starou Prahu.^[133] (1939–1987) před tím čp. 1072/29.^[134] (1905–1908)
• Stanislav Růžička (1872–1946), lékař, profesor a legionář. ^[135](1939–1946)
• Pavel Smutný (1888–1976), právník, přednosta Státního úřadu statistického.^[136] (1918–1976)

1076/25 (1076/21)

• Václav Švambera (1866–1939), geograf a hydrolog, ředitel Geografického ústavu a děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.^[137] (1905–1910)

1101/23 (1101/22)

• Josef Abrhám (1939–2022), divadelní, filmový a televizní herec.^[138] (1959–1999)
• Leopolda Dostalová (1879–1972), herečka, dlouholetá členka hereckého souboru činohry Národního divadla v Praze.^[139] (1906–1931)
• Hana Dostalová (1890–1981), malířka, ilustrátorka, textilní a sklářská návrhářka.^[140] (1912–1930), před tím v čp. 1076/25. (1908–1912)
• Karel Dostal (1884–1966), divadelní režisér a herec.^[140] (1912–1919), před tím v čp. 1076/25 (1908–1912)
• Karel Dvořák (1893–1950), akademický sochař, manžel Leopoldy Dostalové. (1919–1931)
• Marie Horská, rozená Kallmünzerová, provdaná Dostalová (1847–1917), herečka.^[140] (1912–1917), před tím v čp. 1076/25. (1908–1912)
• Václav Kliment (1862–1918), operní pěvec Národního divadla, manžel Leopoldy Dostalové.^[141] (1906–1918)
• Emil Pollert (1877–1935), operní pěvec a herec.^[142] (1912–1924)
• Jiří Rulf (1947–2007), básník, prozaik, literární kritik a publicista.^[143] (1947–1969)
• Libuše Šafránková (1953–2021), filmová, televizní a divadelní herečka.^[138] (1976–1999)
• Teodor Šrubař^[144] (1917–1979), operní pěvec a pedagog.^[145] (1941–1947)
• Jaroslav Tečz (1887–1951), hostinský, majitel místní restaurace U Tečzů.^[146] (1921–1951)

1055/21 (1055/23)^[147]

• Vincenc Červinka (1877–1942), novinář, překladatel, šéfredaktor Národních listů, odbojář. ^[148](1911–1915)
• Stanislav Ježek^[149] (1904–2001), malíř, ilustrátor, kurátor, grafik, fotograf.^[150] (1940–1990)
• Bohumil Mathesius (1888–1952), básník, překladatel, editor, publicista a literární vědec. (1928–1932)
• Zdeněk Nejedlý (1878–1962), ministr školství, literární a hudební historik, muzikolog a vysokoškolský pedagog.^[151] (1945–1962)
• Rudolf Richter (1883–1962), olympionik, atlet, cyklista a sportovní organizátor.^[152] (1939–1951)
• Vojen Ložek (1925–2020), přírodovědec, odborník na přírodu kvartéru (čtvrtohor), zoolog-malakolog, dlouholetý ochránce přírody, spisovatel-publicista a pedagog.(1935–2004)

1114/19 (1114/24)^[153]

• Zdeněk Chalabala (1899–1962), dramatik, hudební pedagog a publicista, dirigent opery Národního divadla.^[154] (1937–1962)
• Eva Klenová (1924–1998), herečka, překladatelka a spisovatelka, manželka Zdeňka Chalabaly. (1960–1998)
• Antonín Nedvěd^[155](1897–1968), legionář a vrchní kontrolor Národní banky Československé, manžel Zdenky Zabylové. (1937–1968)
• Otakar Pompe (1878–1973), vládního rada a královský zemský sekretář. ^[156](1911–1973)
• Eduard Skarnitzl^[157] (1894–1970), profesor farmakologie. (1915–1917)
• Artur Wolf ^[158](1900–1944), advokát, oběť holocaustu. (1926)
• Zdenka Zabylová^[159] (1903–1983), primabalerína Národního divadla.^[160] (1937–1983)

1112/17 (1112/25)

• August Miřička (1863–1946), právník, profesor trestního práva a trestního řízení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.^[161] (1912–1946)
• Věnceslav Švihovský^[162] (1875–1957), redaktor a ředitel tiskové kanceláře, vydavatel a publicista. (1919)
• Josef Velflík^[163] (1867–1943), plzeňský a pražský architekt, pedagog.^[164] (1905–1943)

1115/15 (1115/26)

• Karel Engelmüller (1872–1950), spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel. ^[165](1906–1933)
• Lubomír Lipský (1923–2015), herec a komik.^[166] (1951–1953)
• Ludvík Soyka^[167] (1858–1935), vedoucí židovské obce na Smíchově. (1913–1935)
• Alice Theimer^[168] (1894–1994), dcera Ludvíka Soyky, vězenkyně v Berger-Belsenu, exulantka. (1913–1923)
• Egon Zeis (1880–1955), soudce, místopředseda Nejvyššího správního soudu a člen Ústavního soudu Československé republiky.^[169] (1911–1955)

1153/13 (1153/27)

• Karel Brejška^[170] (1889–1972), právník, diplomat, pracovník Ministerstva zahraničí, exulant.^[171] (1941–1952)
• Alois Dobner^[172] (1890–1953), ředitel Vítkovických železáren, profesor Vysoké školy Báňské a oběť komunistického režimu.^[173] (1934–1939), před tím čp. 1115/15 (1933–1934)
• Gustav Hubáček^[174] (1857–1941), generální prokurátor Nejvyššího soudu v Brně, odborník v oblasti trestního soudnictví.^[175] (1927–1941)
• Jan Mottl (1861–1940), masér, přírodní léčitel a provozovatel vegetariánské restaurace. ^[176](1911–1915)
• Zdenko Vaněk^[177] (1924–2015), mikrobiolog, vedoucí oddělení biogeneze v Mikrobiologickém ústavu Československé akademie věd.^[178] (1965–2010)

1211/11 (1211/28)

• Stanislava Konrádová – Břežková^[179] (1916–2001), malířka a grafička.^[180] (1945–2001)
• Jaromír Říha^[181] (1901–1979), ředitel smíchovské továrny Ringhoffer-Tatra, vězeň komunismu. ^[182](1938–1979)
• Karel Veselý^[183] (1921–2011), válečný veterán a hrdina bojů u Dunkerque, pedagog.^[184] (1950–2011)
• Karel Wahl (1895–1942), ředitel kopřivnické Tatrovky, člena správní rady Závodů Ringhoffer-Tatra, účastníka II. odboje popravený za heydrichiády.^[185](1939–1942)

84/9 (84/29)

• Alois Dyk^[186] (1881–1971), nakladatel, ředitelský rada a spoluzakladatel sdružení výtvarníků Artěl.^[187] (1909–1912)
• Arnošt Dvořák (1881–1933), dramatik a režisér.^[188] (1919–1929)
• Ernst Feigl (1887–1957), divadelní dramatik. (1920–1922)
• Odolen Grégr^[189] (1888–1945), syn Julia Grégra, zakladatel Pražské umělecké dílny, tajemník ministerstva železnic, padl během Pražského povstání .^[190] (1920–1927)
• Erich Salzer (1903–1942), popraven za heydrichády.^[191] (1913–1927)
• Richard Salzer (1875–1939), obchodník a psychografolog, otec Ericha Salzera. ^[192](1913–1936)

86/7 (86/30)

• Ladislav Čapek (1876–1954), architekt, stavitel, člen zakladatelské generace Církve československé husitské.^[193] (1909–1914)
• Jiří Červený (1887–1962), kabaretiér, humorista, spisovatel a hudební skladatel.^[194] (1925–1934)
• Soňa Červená (1925–2023), operní pěvkyně, držitelka Ceny Thálie 2004.^[194] (1925–1934)
• Andrej Gjurič (1938–2015), spisovatel, psycholog, politik a poslanec.^[195] (1938–1979)
• Bohumil Gregor (1926–2005), dirigent.^[196] (1953–2005)
• Jan Jína (1890–1962), prvorepublikový politik a diplomat.^[197] (1912–1950)
• Štěpán Jureček^[198] (1877–1940), vojenský lékař, entomolog, legionář. (1928–1930)
• František Loskot (1888–1956),vysokoškolský profesor silničního stavitelství, projektant průmyslových a dopravních staveb.^[199] (1933–1956)
• František Malínský (1850–1926), lékař, podnikatel a politik.^[200] (1911–1923)
• František Naske (1884–1959), akademický malíř, dekoratér a ilustrátor. ^[201] (1910–1913)
• Růžena Nasková (1884–1960), herečka, dlouholetá členka Národního divadla v Praze.^[201] (1910–1913)
• Otto Osten^[202] (1895–1941), ředitel pojišťovny Viktoria, předseda jezdeckého klubu v Senohrabech, oběť holocaustu. (1921–1935)
• Hanuš Ringhoffer (1885–1946), průmyslník z rodiny Ringhofferů, poslední ředitel stejnojmenného koncernu. ^[203] (1910–1916)
• Bohumil Vacek^[204] (1871–1965), lékař a ředitel Státního zdravotního ústavu a spoluzakladatel Československého červeného kříže. (1940–1965)
• Růžena Vacková (1901–1982), teoretička a historička umění, divadelní kritička a pedagožka, archeoložka.^[205] (1967–1982)
• Václav Vaněk (1888–1942), náměstek ředitele Národní banky Československé, popraven během heydrichiády.^[206] (1934–1942)
• Ludmila Vaňková (1927–2022), prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou.^[207] (1934–1955)
• Josef Wenig (1885–1939), malíř, ilustrátor, jevištní výtvarník.^[208] (1912–1939)

85/5 (85/31)

• Božena Effenberková^[209] (1936–.2023), sólistka opery Národního divadla. (cca 1980–.2023)
• Božena Helclová^[210] (1906–1997), herečka.^[211] (1940–1952)
• Jan Knobloch^[212] (1900–1997), vedoucí katedry chirurgie na lékařské fakultě UK v Praze.^[213] (1935–1997)
• Olga Knoblochová (1933– 2023), kosmetička, první česká vizážistka a zakladatelka kosmetické značky Dermacol. (1963–1997)
• Jaroslav Kotas^[214] (1909–1981), malíř, grafik a kreslíř.^[215] (1947–1981)
• Ludvík Kuba (1863–1956), spisovatel a malíř, zakladatel slovanské hudební folkloristiky.^[216] (1911–1915)
• Alice Nová^[217] (1902–1967), fotografka, překladatelka, manželka Oldřicha Nového.^[218] (1950–1964), před tím čp. 478/39 (1939–1945)
• Oldřich Albín Nový (1899–1983), herec, režisér, scenárista, dramaturg, zpěvák, divadelní ředitel a pedagog, manžel Alice Nové.^[218] (1950–1964), před tím čp. 478/39 (1939–1945)
• Otakar Husák (1885–1964), generál, legionář, ministr obrany a vězeň nacistického i komunistického režimu.^[219] (1919–1932)
• Adolf Wenig ml. (1912–1980), akademický malíř, jevištní a kostýmní výtvarník. (1957–1980)

885/3 (885/32)

• Josef Ingriš^[220] (1880–1960), akademický malíř a stavební rada. (1905–1960)
• Bohumil Pour^[221] (1905–1982), redaktor zeměměřičských časopisů, učitel, generální tajemník inženýrské komory.^[222] (1950–1982)
• Vilém Rotnágl (1902–1990), právník, magistrátní rada, vězeň nacismu.^[223](1931–1951)

843/1 (843/33)

• Eva Vrchlická (1888–1969), herečka, překladatelka, publicistka, dramatička, básnířka a spisovatelka.^[224] (1912–1913)