Severní vápencové Alpy

Severní vápencové Alpy
Nördliche Kalkalpen
Schafberg, Drachenwand, Mondsee a Attersee
Pohled z Grosser Schobersteinu na Schafberg, Drachenwand, Mondsee a Attersee.
Nejvyšší bod3036 m n. m. (Parseierspitze)
Nadřazená jednotkaVýchodní Alpy
Sousední
jednotky		Centrální krystalické Alpy
SvětadílEvropa
StátNěmeckoNěmecko Německo
RakouskoRakousko Rakousko
PovodíRýn, Dunaj
Souřadnice47°20′31″ s. š., 14°13′18″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní vápencové Alpy (německy Nördliche Kalkalpen) jsou jedna ze tří geomorfologických subprovincií Východních Alp. Na západě jsou ohraničeny tokem Rýnu a Bodamským jezerem, na severovýchodě pak Dunajem u Vídně.

Geologická stavba

Severní vápencové Alpy jsou tvořeny rozsáhlými horninovými příkrovy, které byly tlakem způsobeným podsunováním jadranské kry sunuty 100 až 120 km směrem k severu. Zbytky zarovnaného povrchu vyskytující se zde v různých nadmořských výškách svědčí o tom, že do miocénu nevznikla podélná údolí charakteristická pro dnešní říční síť. Od konce pliocénu došlo k výzdvihu o nejméně 1000 m a k vytvoření podélných údolí (např. Inn, Salzach, Enns). Charakteristický je zde značný rozvoj krasových tvarů. Rozsáhlé krasové náhorní plošiny působí dojmem kamenitých pouští – např. Totes Gebirge, Hochkönig, Steinernes Meer. Četné jsou zde ponorné toky a krasové prameny – např. z krasových vyvěraček v pohořích Schneeberg, Rax a Hochschwab získává pitnou vodu město Vídeň. V pohoří Tennengebirge jsou největší ledové jeskyně na světě – Eisriesenwelt (42 km chodeb).[1]

Geomorfologické členění

Severní vápencové Alpy se člení na 24 základních oblastí:

Číslo Podcelek Nejvyšší hora Výška
(m)
1 Bregenzský les Glatthorn 2133
2 Allgäuské Alpy Großer Krottenkopf 2657
3a Lechquellengebirge Große Wildgrubenspitze 2753
3b Lechtalské Alpy Parseierspitze 3036
4 Wetterstein a Mieminger Kette Zugspitze 2962
5 Karwendel Birkkarspitze 2749
6 Rofan Hochiss 2299
7a Ammergauské Alpy Daniel 2340
7b Bayerische Voralpen Krottenkopf 2086
8 Kaisergebirge Ellmauer Halt 2344
9 Loferer Steinberge Birnhorn 2634
10 Berchtesgadener Alpen Hochkönig 2941
11 Chiemgauer Alpen Sonntagshorn 1960
12 Salzburger Schieferalpen Hundstein 2117
13 Tennengebirge Raucheck 2431
14 Dachstein Hoher Dachstein 2995
15 Totes Gebirge Grosser Priel 2513
16 Ennstaler Alpen Hochtor 2365
17a Hory Solné komory Gamsfeld 2028
17b Hornorakouské předhůří Hoher Nock 1963
18 Hochschwab Hochschwab (hora) 2277
19 Mürzstegské Alpy Hohe Veitsch 1982
20 Schneeberg Schneeberg 2075
21 Ybbstalské Alpy Hochstadl 1919
22 Türnitzské Alpy Großer Sulzberg 1400
23 Gutensteinské Alpy Reisalpe 1399
24 Wienerwald Schöpfl 893
Členění Východních Alp:      Severní vápencové Alpy (čísla geomorfologických oblastí viz tabulka)
Členění Východních Alp:
     Severní vápencové Alpy (čísla geomorfologických oblastí viz tabulka)

Reference

  1. ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 349 s. ISBN 80-200-0684-2. Kapitola Alpsko-karpatská oblast, s. 134, 140 – 142. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.