Sd.Kfz. 7

Sd.Kfz. 7
Typ vozidla	Polopás
Země původu	Německo
Historie
Výrobce	Krauss-Maffei, Borgward, Österreichische Saurer-Werke AG, Breda (Breda 61)
Návrh	1934
Období výroby	1938 - 1944
Vyrobeno kusů	12 187
Ve službě	1938 - 1945 (Třetí říše)
Základní charakteristika
Posádka	12
Délka	6,85 m
Šířka	2,35 m
Výška	2,62 m
Hmotnost	11,53 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	8 mm
Pohon a pohyb
Motor	Maybach HL 62 benzínový 6válec
Výkon	140 hp
Odpružení	Torzní tyče
Max. rychlost	50 km/h
Poměr výkon/hmotnost	12,1 k/tunu
Dojezd	250 km na silnici, 150 km v terénu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SdKfz 7 (Sonderkraftfahrzeug 7) bylo kolopásové vojenské vozidlo používané německým Wehrmachtem a Waffen SS během druhé světové války.

Počátky vozidla SdKfz 7 lze vysledovat k roku 1934, kdy vznikl požadavek na osmitunové kolopásové vozidlo. To se poprvé objevilo v roce 1938 a bylo určeno, že bude používáno zejména jako dělostřelecký tahač pro 88mm kanón Flak a 150 mm houfnice. Vozidlo bylo určeno pro přepravu 12 osob na sedačkách. V zadní části byl uzavřený prostor pro skladování munice. Tahač mohl táhnout návěs až 8000 kg těžký, byl vybaven i navijákem.

• SdKfz 7 – základní nepancéřovaný typ používaný jako tahač
• SdKfz 7 / 1 – typ vyzbrojený 2cm protiletadlovým kanónem, do konce 1944 vyrobeno 750–800 kusů
• SdKfz 7 / 2 – typ vyzbrojený 3,7cm Flakem, do konce ledna 1945 vyrobeno přibližně 1000 kusů
• Breda 61 – licenčně vyráběná italská kopie, vyráběno v 1942–1944 250 kusů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sonderkraftfahrzeug 7 na Wikimedia Commons