Savojská křížová výprava

Savojská křížová výprava
konflikt: Křížové výpravy, byzantsko-bulharské a byzantsko-osmanské války, osmanská expanze
Savojští křižáci na fresce v biskupském paláci v Colle Val d'Elsa
Trvání	1366–1367
Místo	Bulharsko, Gallipoli a Konstantinopol
Výsledek	dobytí Gallipoli a bulharského pobřeží
Změny území	dobyté území vráceno Byzantské říši
Strany
křížová výprava Francie    Kypr Uhersko Anglie Savojsko    Ženeva Milánsko Byzanc Papežský stát Benátská republika Janovská republika Lesbos Osmanský sultanát Tarnovské carství Dobrudžský despotát Dobrudžský despotát
Velitelé
Amadeus VI. Gaspard de Montmayeur Petr I. Ludvík I. Jan V. Palaiologos Francesco Gattilusio Murad I. Ivan Alexandr Dobrotitsa
Síla
neznámá neznámá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Savojská křížová výprava v roce 1366 byla jednou z pozdních nábožensky motivovaných válečných tažení proti muslimům. K její realizaci došlo z iniciativy papeže Urbana V. a na základě stejného plánu, do něhož spadala také alexandrijská křížová výprava podniknutá o rok dříve. Na rozdíl od ní byla tato namířena proti Osmanské říši expandující na Balkáně. Křížové výpravě, jíž velel savojský hrabě Amadeus VI. ve spolupráci s Uhrami a Byzancí, se podařilo dobýt na Osmanských Turcích město Gallipoli. Po tomto úspěchu sešlo od původního záměru bojovat s muslimskými Turky a výprava se obrátila proti Bulharské říši na severu. Křižácká flotila přeplula Bosporskou úžinu a vplula do Černého moře, odkud přepadávala přístavní města na bulharském pobřeží. Nevelká dobytá území křižáci přenechali upadající Byzantské říši, která se na výpravě rovněž podílela.

• 
  Tažení křižáků proti Bulharsku
• 
  Bulharská říše v době kruciáty

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savoyard crusade na anglické Wikipedii.