Sasko-lauenburský palác
| Sasko-lauenburský palác | |
|---|---|
 Sasko-lauenburský palác na Hradčanském náměstí v Praze | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesanční architektura, baroko |
| Materiály | Zdivo kámen a cihly |
| Stavebník | Rožmberkové |
| Další majitelé | Sasko-Lauenburg |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 62/10 Hradčanské náměstí 63/9 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′24″ s. š., 14°23′44,52″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sasko-lauenburský palác je označení užívané pro dvojici původně renesančních domů na pražských Hradčanech na Hradčanském náměstí, čp. 63/9 (Rožmberský dům) a čp. 62/10 (Kapitulní archiv). Oba domy jsou chráněny jako kulturní památky. Jednotícím prvkem budov je téměř shodná fasáda jejich průčelí po přestavbě z let 1726–1727.[1][2]
Historie
Oba domy byly stavebně spojeny po roce 1552. Ze středověké zástavby se zachovaly pouze gotické valeně klenuté sklepy v hloubkovém uspořádání v pravé části dnešní parcely. Někdejší středověká parcela přiléhala vzadu k hradební zdi a je do ulice zastavěna dvoupatrovým řadovým domem s patrovými dvorními křídly.
Budova vlevo (č. 63/9), nazývaná někdy také Rožmberský dům, Kolovratský palác nebo Kapitulní či Kanovnický dům, patřila ve 14. století Rožmberkům, kteří ji po požáru roku 1451 dali znovu postavit v renesančním slohu. Koncem 16. století získali budovu Kolovratové, za nichž přibyla bohatá sgrafitová výzdoba zachovaná v nádvoří.[3]
Budova vpravo (č. 62/10), sama někdy označovaná jako Sasko-Lauenberský dům nebo i jako Kapitulní archiv, je v základech gotický dům, ve kterém žil od roku 1372 až do své smrti v roce 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem roku 1596 byly obě budovy přestavěny na třípodlažní renesanční palác.
V roce 1623 získal tento deskový dům Julius Jindřich Sasko-lauenburský sňatkem s Annou Marií Magdalénou, rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat.[4] V roce 1717 byl dům prodán pražské metropolitní kapitule, poté byly obě budovy v roce 1737 upraveny pražským stavitelem A. V. Spannbruckerem barokně a jejich fasády byly sjednoceny.[3]. Domy pak sloužily kapitule a jejím kanovníkům, a byly jim opět vráceny v restituci roku 1991.
Odkazy
Reference
- ↑ kanovnický dům pův. součást paláce Kolovratského, Saskolauemburského, Rožmberský dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
- ↑ kanovnický dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 471 s. S. 303.
- ↑ VOKURKA, Michal. Sasko-lauenburští vévodové jako příklad aristokracie v Čechách 17. století. Bohemiae Occidentalis historica. 2017, roč. 3, čís. 2, s. 5–29. Dostupné online. s chybným letopočtem 1632
Literatura
- TOMEK, Václav Vladivoj: Základy starého místopisu pražského, IV. Praha 1872, s. 139
- LÍVA, Václav: Berní rula 3, Pražská města. Praha 1949, s. 127
- RUTH, František: Kronika královské Prahy a obcí sousedních I., Praha 1903, s. 255–256
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Lauenburský palác na Wikimedia Commons