Salmovský palác
| Salmovský palác na Hradčanském náměstí v Praze | |
|---|---|
 Salmovský palác na Hradčanském náměstí | |
| Základní informace | |
| Sloh | Klasicismus |
| Architekt | František Pavíček |
| Výstavba | 1800–1811 |
| Přestavba | 2006 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Arcibiskup Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu |
| Další majitelé | Salmové |
| Současný majitel | Národní galerie |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 186/1 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′21,12″ s. š., 14°23′52,08″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39791/1-1028 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Salmovský palác je velká klasicistní budova palácového typu na Hradčanském náměstí č. 186/1 na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]
Historie
Stavbu nechal provést v letech 1800–1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, princ Salm-Salm (1745–1810) podle návrhu Františka Pavíčka (1776–1861) na místě, kde před tím stálo několik menších šlechtických sídel. Původně se mělo jednat o luxusní bytový dům, ale sloužil církevní správě.[2] Palác roku 1811 koupili Schwarzenbergové a byl v roce 1940 zkonfiskován nejprve německými okupanty a v roce 1947 československým státem. Byly tu umístěny byty (v roce 1955 zde bydlel např. filolog Petr Sgall[3]) a poté až do roku 1983 velvyslanectví Švýcarské konfederace (švýcarské velvyslanectví zde bylo nicméně již v roce 1934[4]).
Od roku 2002 přešel palác do správy Národní galerie,[5] která v něm začala působit od roku 2004.[6] V paláci proběhl archeologický průzkum dokončený v roce 2006 a následná rekonstrukce. Objekt je funkčně propojen se sousedním Schwarzenberským palácem, který je také v užívání Národní galerie.[7] Autory nových stavebních úprav jsou Josef Pleskot a Eva Jiřičná.[2] V 1. a 2. patře paláce byla od 17. října 2014 umístěna dlouhodobá expozice Národní galerie Umění 19. století od klasicismu k romantismu.[8] Přízemí slouží pro krátkodobější výstavy.
-
Palác od východu (před rekonstrukcí) -
Večerní pohled na palác od východu (po rekonstrukci) -
Brána paláce -
Nádvoří paláce -
Salmovský palác, v pozadí Schwarzenberský palác
Odkazy
Reference
- ↑ Salmovský palác - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTĚPÁNEK, Jan. Schwarzenberský a Salmovský palác. Propamátky. Léto 2018, s. 10.
- ↑ Univerzita Karlova, Filozofická fakulta: seznam přednášek. Praha: Děkanství Filosofické fakulty Karlovy university, 1955, Ak. rok 1955-1956 (A.r. 1955-1956 FilF), s. 38. Dostupné také z: https://kramerius.cuni.cz/uk/uuid/uuid:e8d26b45-0462-4195-9a9c-9b654262590e, 21. března 2025.
- ↑ Průvodce Prahou a pražskými památnostmi. Praha: vl.n., 1934, s. 18. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:5ced26d7-1f29-11ee-822e-001b63bd97ba.
- ↑ Archivovaná kopie. geo-cz.com [online]. [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-08.
- ↑ Salmovský palác může být obnoven do r. 2010 - Názory [online]. 11 leden 2008. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Rekonstrukce Schwarzenberského a Salmovského paláce pro sbírky Národní galerie [online]. 1 leden 1997. Dostupné online.
- ↑ Národní galerie v Praze [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Salmovský palác na Wikimedia Commons
- Historie
- Archiweb.cz
