Rychvald (hrad)
| Rychvald | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1371 |
| Stavebník | páni z Kunštátu |
| Poloha | |
| Adresa | západně od města, Lysice,  Česko |
| Souřadnice | 49°27′29,88″ s. š., 16°30′41,76″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38646/7-534 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychvald je zřícenina hradu asi 1,5 kilometru od Lysic v okrese Blansko. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad nechali v polovině 14. století vystavět příslušníci pánů z Kunštátu, pravděpodobně Kuna III. z Kunštátu a Lysic.[2] Po jeho smrti hrad zdědili jeho čtyři synové, kteří se po hradu psali. Ješek Puška z Kunštátu, který se po Rychvaldu uváděl již roku 1371, zakrátko nato vyženil hrad Otaslavice, kam se odstěhoval.[zdroj?] Roku 1375 hrad, z dosud neznámých příčin (pravděpodobně kvůli sporu pánů z Kunštátu s markrabětem Janem Jindřichem) dobyly a zbouraly oddíly brněnských měšťanů.[2][3] Ten byl však zakrátko nato obnoven a od roku 1398 byl součástí lysického panství.[zdroj?] V dobách markraběcích válek byl Ješkem Puškou a jeho následníky, zejména Heraltem Puškou, využíván k loupeživým výpadům do okolí.[2] Další osudy hradu nejsou blíže známy. Jeho zánik lze dle archeologických nálezů předpokládat v první polovině 15. století. V roce 1421 se podle něj píše Aleš z Rychvaldu a Lysic.[2] Poslední zmínka pochází z roku 1437, kdy jej Hynek z Ronova a Mitrova zastavil své manželce.[3][4] Hrad poškozený za husitských válek patrně zanikl v souvislosti s vymřením lysické větve pánů z Kunštátu v polovině 15. století.[2]
Na hradě byl ve 20. století proveden archeologický výzkum Františkem Zřídkaveselým. Z hradu mají pocházet dvoje železné plátované dveře dnes osazené ve sklepení zámku v Lysicích.[5]
Popis hradu
Hrad byl dvojdílné dispozice. Předhradí má tvar trojúhelníka s rozměry 30 × 25 metrů) a byla na něm zřejmě jen dřevěná zástavba. Ze dvou stran bylo chráněno příkopem a valem. Na straně přístupové šíje se dochoval pouze příkop široký 10–18 metrů. Další příkop o šířce 17 metrů a hloubce až 6,5 metru je částečně vylámán ve skále a odděloval předhradí od zděného hradního jádra o rozměrech (55 × 30 metrů).[5]
Sníženou zadní část hradního jádra spojovalo s vyvýšenou palácovou částí částečně dochované schodiště vytesané do skály. Hrad byl na severní a západní straně vybaven parkánem. Na severozápadě zřejmě stála vstupní stavba, do které ústila přístupová cesta procházející parkánem. Na jižní straně jádra se nacházel zřejmě čtyřprostorový palác a nelze vyloučit, že do jádra se vstupovalo právě jím. Věž hrad zřejmě neměl a šlo tedy o hrad s modifikovanou plášťovou dispozicí či palácovou dispozicí. Obvodové zdi hradu jsou až 2,7 metru silné. Ze staveb v jádře se dochovala část zdiva paláce, parkánu a zadní části hradu.[5]
Fotogalerie
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-07]. Identifikátor záznamu 150643 : Hrad Rychvald, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e KONEČNÝ, Michal. Zámek Lysice. 2. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, 2024. 163 s. ISBN 978-80-908257-4-1. S. 8–11.
- ↑ a b ZŘÍDKAVESELÝ, František. Proč brněnští měšťané rozbořili hrad Rychvald u Lysic. Brno kontra páni z Kunštátu.. Vlastivědný věstník moravský. 2001, roč. 53, čís. 1, s. 7–16. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Ladislav Hosák. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. Kapitola Rychvald – hrad, s. 206.
- ↑ a b c PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. S. 554–555.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychvald na Wikimedia Commons
