Rue de la Victoire
| |||
|---|---|---|---|
![]() | |||
| Umístění | |||
| Stát | |||
| Město | Paříž | ||
| Obvod | 9. obvod | ||
| Čtvrť | Chaussée-d'Antin | ||
| Poloha | 48°52′30,65″ s. š., 2°20′6,76″ v. d. | ||
| Začíná na | Rue Lafayette (48°52′30″ s. š., 2°20′24″ v. d.) | ||
| Končí na | Rue Joubert (48°52′29″ s. š., 2°19′50″ v. d.) | ||
| Historie | |||
| Denominace | 25. listopadu 1833 | ||
| Pojmenováno po | italské tažení | ||
| Starší názvy | Rue Chantereine | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 720 m | ||
| Šířka | 12 m | ||
| PSČ | 75009 | ||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rue de la Victoire (ulice Vítězství) je ulice v Paříži. Nachází se v 9. obvodu.
Poloha
Ulice vede od křižovatky s Rue Lafayette a končí u Rue Joubert. Ulice je orientována od východu na západ.
Historie
Ulice se původně nazývala Rue Chantereine (Zpívajících žab), protože oblast byla bažinatá a bylo zde mnoho žab (rainette z latinského rana), které skřehotaly. Svůj dnešní název Rue de la Victoire poprvé získala po Napoleonově egyptském tažení, neboť generál Bonaparte měl v ulici svůj palác, a jmenovala se tak do roku 1816. Opětovně svůj název ulice získala roku 1833.
Významné stavby
- Dům č. 44: Velká synagoga
- Domy č. 58–60: stojí na místě paláce Beauharnais, kde Napoleon Bonaparte zorganizoval v roce 1799 svůj brumairový převrat.
- Dům č. 98bis: palác architekta Françoise Josepha Bélangera (1745–1818), který jej nechal po svém propuštění z věznice Saint-Lazare během Velké francouzské revoluce zařídit v pompejském stylu pro svou manželku, tanečnici Dervieux.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rue de la Victoire (Paris) na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rue de la Victoire na Wikimedia Commons - (francouzsky) Ulice na stránkách města Paříže Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
