Rudolf z Lichtenštejna (1816–1848)

Rudolf princ z Lichtenštejna
Rudolf princ z Lichtenštejna
	rodový erb
Narození	1816; Vídeň ; Rakouské císařství
Úmrtí	1848 (ve věku 31–32 let); Vicenza ; Rakouské císařství
Místo pohřbení	Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Rodiče	Jan I. Josef z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
Příbuzní	František de Paula z Lichtenštejna, Bedřich z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna a August Ludvík Ignác z Lichtenštejna (sourozenci)
Vojenská kariéra
Hodnost	podplukovník
Sloužil	Rakouské císařství

Rudolf z Lichtenštejna (německy Rudolf von und zu Liechtenstein, 5. října 1816, Vídeň – 19. června 1848, Vicenza) byl rakouský šlechtic a princ z Lichtenštejna. Působil jako důstojník v císařské armádě.

Život

Princ Rudolf se narodil ve Vídni v roce 1816 jako nejmladší ze čtrnácti dětí Jana I. Josefa a jeho manželky Josefy Žofie z Fürstenbergu-Weitry.^[1]

Nejstarší z jeho sourozenců Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) se coby dědic knížecího titulu a rodového majetku stal hlavou rodu, další bratři sloužili v armádě, vysokých hodností dosáhli princové František Jáchym (1802–1887) a Bedřich (1807–1885).

Také Rudolf nastoupil vojenskou kariéru v císařské armádě, kde dosáhl hodnosti podplukovníka.^[2]

Rudolf z Lichtenštejna zemřel 19. června 1848 ve Vicenze ve věku 31 let na následky zranění utrpěných během bitvy u Monte Berico, jedné z bitev italské války za nezávislost. Bitva skončila vítězstvím rakouských jednotek, které pod velením polního maršála Josefa Václava Radeckého dobyly zpět Vicenzu.^[3]

Radecký na tuto událost vzpomínal: ^[3]

[...] zasažen do hlavy odraženou kulí, zpočátku se zdálo, že nehrozí žádné nebezpečí; Následujícího dne se však objevily příznaky natolik znepokojivé, že po několika hodinách zemřel.

Jeho ostatky byly převezeny zpět do vlasti a pohřbeny v rodové hrobce Lichtenštejnů v kostele Narození Panny Marie v moravském Vranově.^[4] ^[5]