Rudolf Kazda
| Rudolf Kazda | |
|---|---|
| 1. Předseda ČKS SKI Jilemnice | |
| Ve funkci: 1895 – 1898 | |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Oldřich Hrubý |
| 1. Předseda Jilemnického okrašlovacího spolku | |
| Ve funkci: ? - 1929 | |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Jindřich Ambrož |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana svobodomyslná |
| Narození | 28. října 1862 Jilemnice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. července 1929 (ve věku 66 let) Jilemnice  Československo |
| Choť | Anna Kazdová, (roz. Podrazilová) |
| Děti | Rudolf Kazda ml. |
| Příbuzní | Josef Vejnar (švagr) |
| Profese | obchodník a kronikář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rudolf Kazda (28. října 1862 Jilemnice – 31. července 1929 Jilemnice) byl český obchodník, kronikář a organizátor kulturního a sportovního života na Jilemnicku.
Životopis
Rudolf Kazda bydlel v domě čp. 267 ve Valdštejnské ulici v Jilemnici.[1] Byl členem TJ Sokol Jilemnice. Ve spolku působil jako jednatel a později jako starosta. Byl zakládajícím členem ČKS SKI Jilemnice a roku 1895 se stal prvním předsedou tohoto spolku. Zasloužil se o stavbu jilemnické Sokolovny a jako starosta Sokola ji roku 1886 slavnostně otevíral. Roku 1897 si jeho sestra Emilie vzala Josefa Vejnara, který se přistěhoval do jejich domu ve Valdštejnské ulici. Spřátelili se a Rudolf Kazda mu pomáhal kolorovat jeho černobílé diapozitivy.[2]
Byl členem Divadelního spolku Kolár. V tomto spolku vystřídal místo garderobiéra, režiséra a předsedy. Když roku 1914 ochotnická činnost vlivem první světové války utichla, pokusil se ji obnovit. Hrálo se ve prospěch raněných, Červeného kříže a dalších, válkou postižených lidí.[3]
Založil a vedl Jilemnický okrašlovací spolek.[4] Během působení v okrašlovacím spolku se zasloužil o záchranu některých náhrobků ze starého jilemnického hřbitova.[5] Byl dlouholetým členem městské rady a deset let zasedal ve výboru občanské záložny. Jilemnici na přelomu 19. a 20. století popsal ve své sedmisvazkové rukopisné kronice. Chtěl sestavit rodopisné knihy všech domů a jejich obyvatel. Dal dohromady materiály, opatřil výpisy z pozemkových knih i matriky, dotazoval se starých pamětníků. Po jeho smrti tyto materiály a sestavené rodopisné knihy zakoupila Městská spořitelna za 2000 Kč.[6]
Zemřel 31. července 1929 v Jilemnici. Je pohřben na místním hřbitově.
Rodina
Manželkou Rudolfa Kazdy byla Anna Kazdová, roz. Podrazilová (1867–1894). Měli dva syny, z nichž se pouze jeden dožil dospělosti.[7]
- Rudolf (18. června 1889 – 9. července 1890)
- Rudolf, přezdívaný filosof, Kazda (11. října 1891 – 10. ledna 1916) - vydal básnickou sbírku Kvetly jasmíny, zemřel na tuberkulózu.
Odkazy
Reference
- ↑ LUŠTINEC, Jan. Josef Vejnar: doktor s vášní pro fotografii. Jilemnický zpravodaj. 2017, roč. XL., čís. 5., s. 48. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
- ↑ DVOŘÁK, JIŘÍ, 1963-. Fotografové Krkonoš: od počátků fotografie po současnost. Vrchlabí: [s.n.] 223 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7535-033-6, ISBN 80-7535-033-2. OCLC 970636165
- ↑ LUŠTINEC, Jan. Budova základní školy čp. 97 v ulici Jana Harracha. Jilemnický zpravodaj. 2020, čís. 5, s. 44. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29.
- ↑ Jilemnický okrašlovací spolek. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
- ↑ LUŠTINEC, Jan. Starý jilemnický hřbitov. Jilemnický zpravodaj. 2011, čís. 2, s. 28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29.
- ↑ Jilemnické proměny: Dům čp. 205 (1980/2009). - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Náhrobek rodiny Kazdovy v Jilemnici