Rostislav Švácha

prof. PhDr. Rostislav Švácha
Rostislav Švácha (2015)
Rostislav Švácha (2015)
Narození16. ledna 1952 (73 let)
Praha
Povolánípedagog, učitel, historik architektury, fotograf, kurátor, teoretik umění, historik umění a vysokoškolský učitel
OceněníPocta České komory architektů (2013)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2013)
Magnesia Litera 2018
Cena města Olomouce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rostislav Švácha (* 16. ledna 1952, Praha) je historik a teoretik umění a architektury, vysokoškolský pedagog (Ústav pro dějiny umění FF UK, Katedra teorie a dějin umění AVU a Katedra dějiny umění Univerzity Palackého v Olomouci). Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17. až 20. století.

Životopis

Narodil se 16. ledna 1952. V letech 1971–1976 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studia ukončil obhajobou rigorózní práce K periodizaci díla Jana Aichela Santiniho (1977). V letech 1977 až 1984 byl redaktorem v nakladatelství Odeon. Roku 1985 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, kde působí doposud.

Rostislav Švácha na výstavě arch. Jaroslava Vaculíka v Muzeu umění a designu Benešov

Své znalosti moderní architektury a odbornou autoritu využívá pro podporu a prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.[1] Je členem Domácí rady Klubu Za starou Prahu,[2] a čestným členem spolku Za krásnou Olomouc.

Ocenění

  • 2013 – Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.[3]
  • 2013 – Pocta České komory architektů za rok 2013[4]
  • 2018 – Cena Magnesia Litera za dvoudílnou knihu Paneláci (společně s Lucií Skřivánkovou)[5]
  • 2021 – Cena města Olomouce za rok 2020 v oblasti kultury[6][7]

Bibliografie

Knihy

  • 1985 Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha : Victoria Publishing, 1994 (2. vydání), ISBN 80-85605-84-8.
  • 1989 Le Corbusier: Monografie s ukázkami z výtvarného díla a architektury. Praha: Odeon. ISBN 80-207-0768-9.
  • 1996 Karel Hubáček. Praha: Středoevropská galerie a nakladatelství. ISBN 80-901559-8-7.
  • 1999 Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře. Praha: Česká komora architektů. ISBN 80-902735-0-5.
  • 2000 Lomené, hranaté & obloukové tvary: česká kubistická architektura 1911–1923. Praha: Gallery. ISBN 80-86010-35-X.
  • 2004 Česká architektura a její přísnost: padesát staveb 1989–2004. Praha: Prostor – architektura, interiér, design. ISBN 80-903257-3-4.

Vybrané časopisecké příspěvky

  • 1980: Osada Baba, Umění 28/1980, s. 372.
  • 1983: Adolf Loos a česká architektura, Umění 31/1983, s. 490–513.
  • 1985: Arnošt Wiesner: norma a tvorba, Výtvarná kultura 9/1985, s. 64.
  • 1986: Poznámky ke Kotěrovu muzeu, Umění 34/1986, s. 171–179.
  • 2005: Na obranu Ještědu, Architekt roč. 51, č. 4, s. 51.

Reference

  1. ↑ V roce 2017 zdůrazňuje ztrátu, kterou po letech snah o záchranu znamená zboření objektu čp. 1601/II na Václavském náměstí v Praze.
  2. ↑ https://www.zastarouprahu.cz/menu-horni/o-klubu/organy-klubu/kategorie-4/
  3. ↑ NOVÁ, Eliška. Ministerstvo kultury zveřejnilo laureáty státní ceny. Je mezi nimi kritik Černý či básník Hruška. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2017-07-25 [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Česká komora architektů: Poctu ČKA 2013 získal Rostislav Švácha. 04.12.2014, aktualizováno: 15.01.2015.
  5. ↑ Magnesii Literu má Erik Tabery, knihami století jsou Saturnin i Švejk. iDNES.cz [online]. 2018-04-04 [cit. 2018-04-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ VRÁNOVÁ, Magda. Předávají se Ceny města Olomouce za rok 2020. Kdo je dostane?. Olomoucký deník. 2021-06-02. Dostupné online [cit. 2025-04-10]. 
  7. ↑ Laureáti za rok 2020 [online]. Cena města Olomouce: Statutární město Olomouc [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. Katalog v PDF online [1]. 

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1492-1497, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • P. Bregantová, Bibliografie Rostislava Šváchy 1977–2012, in: Taťána Petrasová, Marie Platovská (eds.), Tvary-formy-ideje: Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, UDU AV ČR 2013, s. 259–315

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.