Registrované partnerství v Lotyšsku

Registrované partnerství je v Lotyšsku legální od 1. července 2024. 9. listopadu lotyšský jednokomorový parlament Saeima přijal zákon o registrovaném partnerství, který garantuje párům žijícím v něm určitá práva a povinnosti vyplývající z manželství s výjimkou adopcí dětí a dědění ze zákona. Návrh příslušného zákona podepsal lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs v lednu 2024.^[1] Účinným se stal 1. července 2024. Jednalo se o reakci na nález lotyšského ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2020, podle něhož mají stejnopohlavní páry ústavní právo na částečnou právní ochranu a benefity, které požívají manželské páry různého pohlaví.

Lotyšsko dosud neuzákonilo stejnopohlavní manželství, které je od roku 2006 ústavně zakázané.

23. září 1999 předložil Národní úřad pro lidská práva (Latvian National Human Rights Office) lotyšskému jednokomorovému parlamentu Saieimě návrh zákona o registrovaném partnerství. 28. září téhož se jím začal zabývat parlamentní Výbor pro lidská práva (Human Rights and Public Affairs Committee of the Saeima)^[2][3] a 30. listopadu 1999 vůči němu zaujal odmítavé stanovisko.^[4] V lednu 2012 doporučila Kancelář veřejného ochránce práv (někdejší Úřad pro lidská práva) lotyšskému parlamentu odmítnout legislativu přiznávající homosexuálním dvojicím právní status.^[5] Nicméně po konání festivalu Baltic Pride v červnu 2012 místní média uvedla, že lotyšské ministerstvo spravedlnosti v čele s Gaidis Bērziņšem zvažuje možnost legalizace stejnopohlavních svazků buď ve formě registrovaného partnerství, anebo neregistrovaného soužití. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks se vyslovil pro registrované partnerství.^[6] Mozaika, největší lotyšská organizace za LGBT práva, odhadla, že přibližně v časovém horizontu pěti let získá připravovaná legislativa větší politickou podporu.^[7]

V listopadu 2014 po coming outu lotyšského ministra zahraničí Edgarse Rinkēvičse a jeho výzvě k přijetí zákona o registrovaném partnerství se lotyšská premiérka Laimdota Straujuma nechala slyšet, že i nadále podporuje ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Nicméně připustila, že lotyšský právní řád dosud nepřiznává nesezdaným a nemanželským párům žádný právní status, což se dotýká celého tamního obyvatelstva bez ohledu na sexuální orientaci, a že přiznání právní ochrany takovýmto formám soužití by se mělo stát předmětem rozsáhlých politicko-společenských diskuzí.^[8] 30. ledna předložil poslanec Veiko Spolītis (Nová jednota) návrh novely lotyšského občanského zákoníku, který by legalizoval registrované partnerství párů stejného pohlaví. Zamýšlená legislativa by umožnila všem párům bez ohledu na pohlaví oficiálně úředně stvrdit svůj svazek, čímž by jim byla přiznána téměř všecha práva a povinnosti vyplývající z institutu manželství.^[9][10] 24. února 2015 byl návrh příslušného zákona zamítnut parlamentním Výborem pro právní záležitosti (Legal Affairs Comittee of the Saeima).^[11][12]

Eurobarometr z roku 2015 ukázal, že pouze 19 % Lotyšů podporuje stejnopohlavní manželství.^[13] Stejný výzkum z roku 2019 pak ukázal 5 % nárůst, tedy 24 % podporu manželství párů stejného pohlaví, a 70 % nesouhlas.^[14]

Průzkum GLOBSEC provedený v březnu 2023 shledal, že 40 % Lotyšů podporuje stejnopohlavní manželství, 46 % je proti a 14 % si není jisto.^[15] Eurobarometr z roku 2023 ukázal, že by se 36 % Lotyšů ztotožnilo s myšlenkou uzákonění sňatků párů stejného pohlaví v celé Evropě, zatímco 59 % bylo proti. Stejné šetření pak ukázalo, že 35 % Lotyšů zastává názor, že na sexuálních vztazích mezi dvěma osobami téhož pohlaví není nic špatného, zatímco 59 % zastává opačný názor.^[16]ˇ

• LGBT práva v Lotyšsku
• Registrované partnerství v Litvě
• Stejnopohlavní manželství v Estonsku
• Práva párů stejného pohlaví v Evropě

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Recognition of same-sex unions in Latvia na anglické Wikipedii.