Receptivita
Receptivita je relativní schopnost detekování chemického prvku – některé prvky se danou metodou detekují snadněji, jiné obtížněji. Receptivita je funkcí zastoupení daného izotopu citlivého na NMR a jeho gyromagnetického poměru (ekvivalentně lze pro definici použít magnetický moment jádra). Některé izotopy, jako je tritium, mají velké gyromagnetické poměry, ale nízký výskyt. Jiné, například 103Rh, se vyskytují hojně, ale jejich gyromagnetické poměry jsou nízké. Spektroskopie NMR se často zaměřují na jádra s vysokou receptivitou: 1H, 19F, a 31P.[1]
| Izotop | Přirozený výskyt (%) | Gyromagnetický poměr (107 rad⋅s−1⋅T−1) | Receptivita vůči 13C (RC) |
|---|---|---|---|
| 3H | 0 | 28,5 | - |
| 1H | 99 | 26,8 | 5700 |
| 13C | 1,11 | 6,7 | 1 |
| 19F | 100 | 25,1 | 4700 |
| 31P | 100 | 10,8 | 377 |
| 77Se | 7,58 | 5,10 | 3,0[2] |
| 103Rh | 100 | -0,84 | 0,18 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Receptivity (NMR) na anglické Wikipedii.
- ↑ R. K. Harris; B. E. Mann. NMR and the Periodic Table. [s.l.]: Academic Press, 1978.
- ↑ Helmut Duddeck. 77Se NMR Spectroscopy and Its Applications in Chemistry. Annual Reports on NMR Spectroscopy. 2004, s. 105–166. ISBN 9780125054522. doi:10.1016/S0066-4103(04)52003-3.
Portály: Chemie