Radko Tásler (speleolog)

RNDr. Radko Tásler
Narození3. listopadu 1956 (68 let)
Čáslav, Československo
VzděláníPřírodovědecká fakulta UK v Praze, geologie
Alma materUniverzita Karlova, Praha
Povolánígeolog, speleolog
Znám jakoPopularizátor geologie, zvláště speleologie nejen v Krkonoších
Spoluzakladatel České speleologické společnosti Albeřice
OceněníCena ředitele Správy KRNAP za rok 2020
RodičeRNDr. Radko Tásler (geolog)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radko Tásler (* 3. listopadu 1956 Čáslav)[1] je geolog, speleolog a velký znalec podzemí nejen Krkonoš.

Životopis

Radko Tásler se narodil v Čáslavi. Otec byl významným geologem, což ovlivnilo vzdělání Radka, ale i jeho bratra Pavla. V Praze vystudoval nejprve gymnasium a poté geologii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy.[zdroj?]

V roce 1973 se spolužáky z gymnázia založil Albeřickou speleologickou skupinu, institucionalizovanou jako Česká speleologická společnost základní organizace 5-02 Albeřice, zkráceně Speleo Albeřice.[2] Prostřednictvím fotodokumentace přibližuje veřejnosti ohrožené historické podzemí královehradeckého kraje.[3]

V červenci 2008 provázel Radko Tásler ministra životního prostředí Švédska Andrease Carlgrena.[4] V roce 2011 Radko Tásler vystavoval ve vrchlabském Klubu Kotelna několik desítek velkoformátových fotografií z podzemí (doly v Krkonoších, Albeřické jeskyně, Černý důl, ale také Josefovskou pevnost, kterou jeho skupina opravovala.[5]

V rozhovoru pro rozhlas Radko Tásler popsal vertikální cestu bývalým dolem Prokop.[6] V roce 2018 měl být historický důl uzavřen, speleologové měli turistickou cestu podzemím prodlužovat, turisté se měli podívat dosud zavalenou štolou na dno Obřího dolu.[7] Dalším cílem zkoumání byl Černý důl, nacházející se blízko Vrchlabí. Historicky se tu těžilo mj. zlato, stříbro, měď či železo. Za komunistů se tu hledal i uran.[8]

Radko Tásler zkoumal důlní dílo Kovárna v Obřím dole v masivu Sněžky. Kovárna byla v 19. století jediným dolem na měď a arsen v naší zemi. Komunisté zde prováděli velký geologický průzkum. Radko Tásler navštívil Kovárnu už jako student v roce 1983, aby o 31 let později do podzemí přivedl i turisty.[9]

Ocenění

Cena ředitele Správy KRNAP[10]

Dílo

  • Je autorem nebo spoluautorem více než 300 článků[11]

Knižní publikace

  1. Tásler. R., a kol 1987: Tasmania 1987, zpráva o speleologické expedici – Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Svoboda nad Úpou.
  2. Tásler a kol. (1989): 100 let Albeřické jeskyně – 15 let speleologické skupiny Albeřice – vydala ČSS ZO 5-02, Trutnov. 16 stran.
  3. Tásler R., a kol 1991: Owen 1990, zpráva o speleologické expedici na Nový Zéland – Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Svoboda nad Úpou.
  4. Tásler r. a kol. 2003: Těžba zlata v okolí Svobody nad Úpou. – Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Svoboda nad Úpou. 50 str.
  5. Tásler R. 2005: Podzemí Obřího dolu. – Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Svoboda nad Úpou. 37 str.
  6. Tásler R (2005) : Hory Nového Zélandu. in : Šlégl J. ( 2005) : Světová pohoří – Afrika, Austrálie a Oceánie – Euromedia Group, k.s. Praha
  7. Tásler R. a kol. 2008: Povídky z Obřího dolu. – Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Svoboda nad Úpou. 32 str.
  8. Tásler R. a kol. 2012: Historický důl Kovárna pod Sněžkou – Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice. Svoboda nad Úpou. 24 str.
  9. Reil R., Hančarik J., Horák V., Kubásek M., Pilous V., Šimurda J., Tásler R., Zahradník P., 2018: Pec pod Sněžkou. Putování horským městem od minulosti po současnost. Vydalo Město Pec pod Sněžkou, 255 stran
  10. Reil R., Kubásek M., Tásler R., Tichý A., Zahradník A. 2018: Svoboda nad Úpou, nahlédnutí do historie města pod zlatými Rýchorami – Město Svoboda nad Úpou. 312 stran
  11. Tásler R. (2021): Důl Kovárna v obrazech. Podzemí Sněžky – díl I. – Česká speleologická společnost, ZO 5-02. 110 stran
  12. PETR PAULIŠ, JIŘI SEJKORA, PETR JANAK, ZDENĚK DOLNIČEK, RADKO TASLER, ONDŘEJ POUR (2023): MOTTRAMIT ZE ŠTOLY ALŽBĚTA V ČERNÉM DOLE V KRKONOŠÍCH (ČESKÁ REPUBLIKA) – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. CVIII (2023): 1, 41-56, 2023

Reference

  1. ↑ Středočeská knihovna v Kladně [online]. [cit. 2025-08-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Speleoabeřice [online]. Česká speleologická společnost základní organizace 5-02 Albeřice [cit. 2025-08-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ PLECHÁČ, Tomáš. Speleologové chtějí historické podzemí představit veřejnosti. Krkonošský deník. 2008-05-15. Dostupné online. 
  4. ↑ KLIMEŠ, Pavel. Chalupáři a Veselý výlet. Veselý výlet. 2011, čís. 35. Dostupné online. 
  5. ↑ Fotografie představují řadu podzemí. Krkonošský deník. 2011-01-24. Dostupné online. 
  6. ↑ KINDERNAYOVÁ, Pavla. Jeskyňáři ukáží v Krkonoších důl Prokop, kde se za minulého režimu hledal wolfram. www.mujrozhlas.cz [online]. 2015-05-29 [cit. 2025-08-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ AUTOR, Autor. Důl Kovárna se na dlouho zavře, pod Sněžkou prodlouží turistům trasu. iDnes. 2017-07-11. Dostupné online. 
  8. ↑ KUČERA, Tomáš. Černý důl je rájem speleologů. Kdysi tu těžili zlato, tajně zkoumali uran. iDnes. 2017-08-13. Dostupné online. 
  9. ↑ PLECHÁČ, Tomáš. V nitru Sněžky kutali dávní prospektoři, za komunistů tam hledali wolfram. idnes. 2023-10-16. Dostupné online. 
  10. ↑ FRIČOVÁ, Ivana. KRNAP ocenil devět osobností za pomoc Krkonoším. Krkonošský deník. 2020-06-21. Dostupné online [cit. 2025-08-27]. 
  11. ↑ TÁSLER, Radko. Speleo Albeřice. www.speleoalberice.cz [online]. [cit. 2025-08-27]. Dostupné online. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.