Purépečové
| Purépečové | |
|---|---|
 Purépečské děti | |
| Populace | |
| 140 000 | |
| Země s významnou populací | |
 Mexiko | |
| Jazyk(y) | |
| purépečtina, španělština | |
| Náboženství | |
| křesťanství, tradiční náboženství |
Purépečové (Purépecha, P'urhepecha) jsou příslušníky etnické skupiny původních obyvatel Mexika. Žijí převážně v okolí města Uruapan ve státě Michoacán, jejich osídlení zasahuje také na území států Jalisco, Guanajuato a Guerrero. Svoje území nazývají P'urhépecherio. Při mexickém sčítání lidu v roce 2015 se k purépečské národnosti přihlásilo 141 177 osob. Hovoří purépečtinou, která je izolovaným jazykem a dělí se na západní a východní dialekt.[1] Jsou známi také pod exonymy Tarascan nebo Michoacas.
Historie
V předkolumbovském období vytvořili Purépečové stát Iréchikwa, jehož hlavním městem byl Tzintzuntzan. Budovali stupňovité pyramidy a vynikli ve zpracování mědi.[2] Vyznávali polyteismus, jejich panteon tvořili sluneční bůh Curicaueri, bůh války Cuitzeo nebo vodní bohyně Xaratanga. Hlavním zdrojem informací o původním způsobu života Purépečů je spis Relación de Michoacán, jehož autorem byl Jerónimo de Alcalá.
Stát zaznamenal největší rozkvět v patnáctém a začátkem šestnáctého století a patřil k hlavním rivalům Aztécké říše. V roce 1530 území dobyli Španělé a upálili posledního vládce Purépečů Tangaxuana II. P'urhépecherio pak bylo součástí Místokrálovství Nové Španělsko a od roku 1821 nezávislého Mexika. Ve dvacátém století způsobila chudoba rozsáhlé vystěhovalectví Purépečů do velkých měst nebo do USA.[3]
Kultura
Purépečové obývají náhorní plošinu Meseta Purépecha s řekou Lerma a četnými jezery, z nichž největší je Lago de Pátzcuaro. Oblasti dominuje sopka Paricutín. Věnují se převážně rybolovu, těžbě dřeva a pěstování avokáda, vanilky a bavlníku.[4] K jejich folkloru patří tanec Kúrpites a písně stylu pirekua, které zařadilo UNESCO mezi nehmotné dědictví lidstva. Pořádají velké oslavy Dne mrtvých a únorového svátku ohně Jimbani Uexurhina. Provozují také míčový sport pelota purépecha (v jejich řeči uárukua ch'anakua), jehož stáří se odhaduje na 3500 let.[5]
Juan Mora Catlett natočil v roce 2006 historický film Erendira Ikikunari, který líčí boj pololegendární purépečské princezny Eréndiry proti španělskému vpádu. K osobnostem purépečského původu patří malířka Frida Kahlo, zpěvačka Amalia Mendoza a herec Tenoch Huerta.[6]
Galerie
-
Purépečská vlajka -
Území Purépečů na mapě Michoacánu -
Pyramida v Tzintzuntzanu -
Purépečtí kněží na obraze ze 16. století -
Rybář na jezeře Pátzcuaro -
Tkadlena
Reference
- ↑ PURÉPECHA [online]. Instituto Nacional de Lenguas Indígenas [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Metalurgia y minería en Michoacán [online]. México Desconocido [cit. 2025-08-14]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Purepecha Migration Patterns: A Historical Overview [online]. Mexico Histórico [cit. 2025-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In Mexico’s ‘Avocado Belt,’ Villagers Stand Up to Protect Their Lands. Yale E360 [online]. 2025-05-02 [cit. 2025-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Uárhukua Ch'anakua (Mexico) [online]. Traditional Sports [cit. 2025-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Quién es Tenoch Huerta, el actor que interpreta a Namor en Pantera Negra: Wakanda por Siempre. Disney Latino [online]. 2022-11-10 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Purépečové na Wikimedia Commons - Purépecha - Página Comunitaria
