Puma (lehké obrněné vozidlo)

Puma
Puma 6×6
Typ vozidla	obrněné průzkumné vozidlo obrněný transportér
Země původu	Itálie Itálie
Historie
Výrobce	Iveco a OTO Melara
Období výroby	od 2002
Vyrobeno kusů	250
Ve službě	2003–
Základní charakteristika
Posádka	1 + 3 (Puma 4×4) 1 + 6 (Puma 6×6)
Délka	5,1 m (Puma 4×4) 6,2 m (Puma 6×6)
Šířka	2,09 m (Puma 4×4) 2,5 m (Puma 6×6)
Výška	1,9 m (Puma 4×4) 2,2 m (Puma 6×6)
Hmotnost	7000 kg (Puma 4×4)
Pancéřování a výzbroj
Hlavní zbraň	12,7mm kulomet M2HB
Pohon a pohyb
Motor	diesel Iveco 8042.45 (132 kW)
Max. rychlost	100 km/h
Dojezd	700 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puma je italská rodina lehkých kolových obrněných vozidel vyráběných konsorciem společností Iveco a OTO Melara (neplést s německým pásovým bojovým vozidlem pěchoty Puma). Jejich hlavním uživatelem je Italská armáda. Italské označení je lehké obrněné vozidlo Veicolo Blindato Leggero (VBL). V konfiguraci 4×4 slouží primárně k průzkumu a v konfiguraci 6×6 jako obrněný transportér pro pěchotní, výsadkové a horské jednotky.^[1] Menší počty nadbytečných vozidel později získaly další země, jako Džibutsko, Libye a Ukrajina.

Práce na vozidle Puma začaly v 80. letech 20. století. Základem se stalo vozidlo FIAT Iveco 6634 AVL.^[1] Vozilo bylo vyvinuto pro italské lehké a mechanizované síly jako doplněk vozidla palebné podpory B1 Centauro (obvykle měly společně operovat dvě vozidla Centauro a čtyři vozidla Puma 4×4).^[2] První prototyp byl dokončen roku 1988, druhý prototyp roku 1989 a tři další prototypy roku 1990.^[1] Roku 1999 Itálie objednala 330 vozidel v konfiguraci 4×4 a 250 vozidel v konfiguraci 6×6 (jinde uvedeno dodání 300 kusů 4×4 a 240 kusů 6×6^[1], nebo 180 kusů 4×4 a 380 kusů 6×6^[3]).

Sériová výroba začala roku 2002 a první vozidla byla dodána roku 2003. Vyvinuto bylo několik specializovaných verzí vozidla (velitelské, obrněná ambulance, 81mm minomet, nosič protiteladlových řízených střel Mistral, nosič protitankových řízených střel TOW a MILAN).^[2]

Puma má celosvařovaný ocelový pancéřový trup s motorem v přední části. Do klimatizačního systému je integrován systém ochrany posádky proti jaderným, chemickým a biologickým zbraním. Pancéřování je velmi slabé.^[4]

Řidič sedí v levé straně korby. Posádku vozidla Puma 4×4 tvoří řidič a tři vojáci. U vozidla Puma 6×6 je to řidič a šest vojáků. Základní výzbroj verze Puma 4×4 tvoří 7,62mm kulomet, nebo 12,7mm kulomet, nebo 40mm automatický granátomet. Základní verzí verze Puma 6×6 je 12,7mm kulomet M2HB, v některých případech 7,62mm kulomet. Speciální verze Puma 6×6 jsou vyzbrojeny 81mm minometem, protiletadlovými střelami Mistral, nebo protitankovými střelami typů TOW a MILAN. Vozidla pohání čtyřválcový turbodiesel Iveco 8042.45 o výkonu 132 kW s licenční pětistupňovou automatickou převodovkou Renk. Nejvyšší rychlost na silnici přesahuje 100 km/h. Dosah je 700 km. Vozidla lze přepravit vzduchem (např. menší pojme vrtulník CH-47 Chinook).^[2]

Roku 2007 Itálie vybavila devatenáct vozidel Puma 6×6 12,7mm kulometem ve zbraňové stanici Hitrole.^[5]

• Argentina Argentina – Dvě vozidla pro výcvik.

• Džibutsko Džibutsko^[1]

• Itálie Itálie – Vyrobeno 330 kusů v konfiguraci 4×4 a 250 kusů v konfiguraci 6×6. Vozidla Puma 4×4 zařadilo osm jízdních pluků a dva pluky speciálních sil italské armády. Vozidla Puma 6×6 zařadil pluk námořní pěchoty Serenissima, výsadkový pluk Folgore, 66. výsadkový pluk Trieste a horské pluky Alpini.^[2] V roce 2025 zůstávalo v provozu 199 vozidel Puma 6×6 a neupřesněný počet vozidel Puma 4×4. Ve stejném roce Itálie zahájila hledání náhrady za tento již velmi zastaralý typ.^[3]

• Libye Libye – Roku 2013 dodáno dvacet vozidel Puma.^[6]

• Ukrajina Ukrajina – Nejméně tři vozidla získána darem z Itálie.^[3] Nejméně jedno vozidlo Puma 6×6 na Ukrajině zničeno.^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Puma na Wikimedia Commons