První palatalizace
První palatalizace byla fonetická změna praslovanštiny.
Změna spočívala v přechodu velárních souhlásek k, g a ch na č', dž' a š' před samohláskami i a ь.
Když před původní velární souhláskou byla frikativa s nebo z, pak se tato sykavka v důsledku palatalizace asimilovala: sk > šč', zg > ždž'.
Například:
- kwetwores > četyre (čtyři)
- gwīwos > živъ (živý)
- múh₂s > mūsi > mūxi > mūši (myš)
- etskwe > ešče (ještě)
- drozga > droždža, droždži, droždžьje (droždí)
První palatalizace nastala před monoftongizací dvojhlásek, která způsobila druhou palatalizaci.[1]
Názory vědců se rozcházejí v tom, jak datovat první palatalizaci. Ukrajinský vědec H. P. Pivtorak řadí tento proces mezi 6. až 5. století př. n. l.[2], L. Moszyński mezi začátek našeho letopočtu až 2. století n. l.[3], A. Lamprecht ho datuje mezi roky 400 až 475 n. l. (± 25 let)[1], G. Shevelov zase mezi 5. až 6. století n. l.[4].
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Первая палатализация na ruské Wikipedii.
- ↑ a b LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština a její chronologické členění. Československé přednášky pro VIII. mezinárodní sjezd slavistů. 1978, s. 145.
- ↑ ПIВТОРАК, Григорий. Формування i дiалектна диференцiацiя давньорускої мови. Київ: Наукова думка, 1988. S. 38.
- ↑ MOSZYŃSKI, Leszek. Wstęp do filologii słowiańskiej. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2006. S. 236.
- ↑ SHEVELOV, George. A Prehistory of Slavic. Heidelberg: Carl Winter, Universitätsvelag, 1964. Dostupné online. S. 252.
Literatura
- Shevelov G. Y. A Prehistory of Slavic. — Heidelberg: Carl Winter, Universitätsvelag, 1964. — s. 249—263.
- Stieber Z. Zarys gramatyki porównawczej języków słowiańskich. — Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2005. — s. 66—68.
- Галинская Е. А. Историческая фонетика русского языка. — Москва: Издательство Московского университета, Издательство «Наука», 2004. — s. 21—22.