Pruszków
| Pruszków | |
|---|---|
![]() Kostel Matky Boží ustavičné pomoci | |
![]() znak ![]() vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°9′56″ s. š., 20°28′20″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Vojvodství | Mazovské |
| Okres | Pruszków |
| Gmina | městská gmina |
![]() Pruszków | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,19 km² |
| Počet obyvatel | 65 655 (2024) |
| Hustota zalidnění | 3 421,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Piotr Adam Bąk |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+48) 22 |
| PSČ | 05-800 až 05-804 |
| Označení vozidel | WPR |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pruszków (česky Pruškov) je město v Polsku v Mazovském vojvodství ve stejnojmenném okrese. Leží při řece Utratě, 16 kilometrů jihozápadně od Varšavy. V roce 2024 byl s 65 655 obyvateli[1] pátým nejlidnatějším městem vojvodství.
Historie
První zmínka o vsi Pruszków pochází z roku 1456, kdy ji získal mazovský vévoda Januš I. Svjatoslav rodu Pierzchalů. Nejstarší částí dnešního města je však Żbików, v němž byla již v roce 1236 fara poznaňského biskupství.
V roce 1795, během třetího dělení Polska, se Pruszków stal součástí Pruska. V roce 1807 připadl nově vytvořenému vévodství Varšava a s ním v roce 1815 Polsku. V roce 1845 bylo město napojeno na železniční síť na trati Varšava–Vídeň, což vedlo k rozvoji ekonomiky, doprava byla rozhodující pro těžký průmysl. Roku 1889 byla založena slévárna železa.
Během 1. světové války se zde mezi 12. – 18. říjnem 1914 odehrála bitva mezi německými a ruskými vojsky. Němci byli přes počáteční úspěch později Rusy vytlačeni z města. Dělostřelba tehdy silně poškodila továrnu, dva kostely a železniční stanice. V srpnu 1915 připadl Pruszków bez boje Němcům. 9. listopadu 1916 získal městská práva a Żbików byl k němu přičleněn.
Před invazí do Polska v roce 1939 žila v Pruszkówě početná židovská populace. V roce 1940 němečtí okupanti zbořili synagogu (po které se dochovaly jen základy mikve) a vytvořili židovské ghetto. Zlikvidovali je 31. ledna 1941, kdy všech jeho 1400–3000 obyvatel přesunuli do varšavského ghetta. Odtud většina obětí putovala do vyhlazovacího tábora Treblinka.
Během Varšavského povstání v roce 1944 vybudovali nacisté v Pruszkówě rozsáhlý tranzitní tábor (Durchgangslager). Od srpna do října toho roku jím prošlo asi 650 tisíc Poláků, přičemž asi 55 tisíc z nich bylo posláno do koncentračních táborů.
Architektura a památky

- Kostel sv. Kazimíra - novogotická cihlová bazilika z let 1903-1913, architekt Czesław Domaniewski, nejstarší římskokatolický kostel ve městě,
- Kostel Proměnění Páně v místní části Tworky - římskokatolický, postaven v novorománském stylu v letech 1904-1906 ruskými obyvateli pro pravoslavnou církev při psychiatrické léčebně
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Żbikowě, novogotická cihlová bazilika z let 1904-1910, architekt Henryk Julian Gay
- Kostel Matky Boží Ustavičné pomoci - bazilika postavená v historizujícím stylu v letech 1997-2006
- Palác Potulických s parkem a letohrádkem - klasicistní městský palác
- Palác Sokola - novorenesanční budova z roku 1867, kulturní dům s parkem letním kinem
- Hoserova vila se zahradou
- Muzeum starožitností - v zahradním letohrádku Potulických
- Muzeum hutnictví mazovského vojvodství
- Durchgangslager - muzeum holocaustu v budově koncentračního tábora
- Muzeum Dulag 121 - budova, v níž od srpna do října 1944 žili účastníci varšavského povstání
- židovský hřbitov
Osobnosti
- Jan Lechoń (1899–1956), polský básník, v letech 1911–1912 ve městě pobýval
- Leszek Cichy (* 1951), polský horolezec
Galerie
-
Palác Potulických -
Muzeum hutnictví -
Židovský hřbitov
Odkazy
Reference
- ↑ GUS. Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym w 2024 r. (stan w dniu 30.06). stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-19]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pruszków na Wikimedia Commons - Virtual Shtetl, stránky věnované židovské historii města



