Prostějov hlavní nádraží

Prostějov hlavní nádraží
Nádraží v říjnu 2022
Stát	Česko Česko
Kraj	Olomoucký
Město	Prostějov
Souřadnice	49°28′20,48″ s. š., 17°7′46,49″ v. d.
Prostějov hlavní nádraží
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	5435705
Tratě	Nezamyslice–Olomouc, Prostějov–Chornice, Olomouc – Senice na Hané – Prostějov
Nadmořská výška	220 m n. m.
V provozu od	1. července 1870
Zabezpečovací zařízení	elektromechanické/TEST C
Dopravní koleje	7
Nástupiště (nástupní hrany)	5 (5)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městské, příměstské a meziměstské autobusy (nedaleké autobusové nádraží)
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostějov hlavní nádraží je železniční stanice v okresním městě Prostějov, druhém největším městě Olomouckého kraje. Je umístěna ve východní části města a leží na třech železničních tratích. Z nádraží vede deset železničních vleček do různých průmyslových podniků ve městě.

Stanice vznikla na odbočné trati od železnice z Brna na Přerov. Kolej se odděluje při nádraží v Nezamyslicích a přes Prostějov pokračuje do Olomouce. První osobní vlak přijel do Prostějova 1. července 1870, nákladní doprava zde byla zahájena přesně o měsíc později. Stavbu trati a následný provoz zajišťovala společnost Moravskoslezská severní dráha, zřízená pod společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Roku 1886 byla připojena trať do Litovle a Červenky, od roku 1889 byl zahájen provoz ve směru do Chornic (Moravská západní dráha), odkud bylo možné pokračovat až do České Třebové.^[zdroj?]

Po KFNB v roce 1908 pak obsluhovaly stanici jedna Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, Moravská západní dráha byla zestátněna až roku 1925.^[1]

Začátkem května roku 1945 byl staniční komplex poničen boji a leteckým bombardováním a po válce bylo rozhodnuto o vybudování nové staniční budovy. Ta vyrostla ve stylu poválečného funkcionalismu na stejném místě v letech 1947–1952 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Spolu s novou budovou stanice vznikl i hotel a dva obytné domy pro železniční zaměstnance. Komplexu budov dominuje prostorná odbavovací hala, na jejím vnějším štítu po levé straně je umístěna plastika od olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila.^[zdroj?]

Výstavba trakčního vedení ve stanici Prostějov hlavní nádraží byla součástí elektrizace tratě Olomouc hl. n. – Nezamyslice stejnosměrným systémem 3 kV, elektrický provoz byl zahájen 23. ledna 1993.^[2] Od té doby tvoří páteřní přímé spojení rychlíky do stanic Olomouc hlavní nádraží a Brno hlavní nádraží.^[3]

Začátkem 21. století prošla nádražní budova rekonstrukcí, při které v odbavovací hale vzniklo nové zázemí pro zaměstnance a cestující v podobě nové čekárny, sociálního zařízení a provedla se vestavba nových prostor pro komerční služby. Dále byly osazeny nové střešní pláště a dlažby, opravena a očištěna fasáda a vyměněny výplně otvorů. Autorem rekonstrukce byl Milan Obenaus.^[4][5]

Osobní dopravu zajišťují vlaky Českých drah a železniční stanice je součástí IDSOK.^[6]

Ve stanici zastavují osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky ve směrech Brno hlavní nádraží, Červenka, Dzbel, Chornice, Kouty nad Desnou, Nezamyslice, Olomouc hlavní nádraží, Senice na Hané, Šumperk a Zábřeh na Moravě.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostějov hlavní nádraží na Wikimedia Commons
• Historie železniční trati Brno-Přerov
• Diplomová práce o železniční dopravě na Prostějovsku
• Profil stanice na webu Českých drah
• Profil stanice na webu o Moravské západní dráze,