Pozemní stavby (budovy)

Pozemní stavby
Obě části komplexu
Základní informace
Sloh	brutalismus
Architekti	Rudolf Bergr, Míťa Hejduk
Výstavba	20. století (1974–1977)
Poloha
Adresa	Ústí nad Labem, Česko Česko
Ulice	Velká Hradební a Dlouhá
Souřadnice	50°39′41,36″ s. š., 14°2′25,63″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozemní stavby jsou soubor budov nacházejících se v ústeckých ulicích Velká hradební a Dlouhá v samotném centru města. Stavba proběhla v letech 1974–1977 dle projektu architektů z Krajského projektového ústavu Rudolfa Bergra, Míti Hejduka a Jiřího Drtikola. Název je odvozen od původního užitý objektu, který dříve sloužil jako sídlo podniku Pozemní stavby.^[1] V současnosti je v jižní straně objektu finanční úřad,^[2] severní je pronajímán na kanceláře, byty a komerční prostory^[3].

Jedná se o dvě budovy o čtvercovém půdorysu. Jižní budova směrem do Mírového náměstí je čtyřpatrová, severní je pak o čtyři patra vyšší. Jelikož je objekt v mírném svahu, je okolí objektů vyrovnáno do roviny tak, že budova níže má až druhé nadzemní přízemí a okolí tvoří pochozí terasu. Ta funkčně navazuje i na další budovy v okolí konkrétně sídlo krajské samosprávy.

Fasáda se v původní podobě dochovala jen u spodního objektu, protože horní-vyšší byl v roce 2019 přepláštěn.^[3] Je tvořena pruhy obdélníkových hliníkových oken, která obepínají v patrech budovu kol do kola. Tyto pruhy jsou pak vertikálně přerušeny pásy pohledového svisle vrubovaného betonu. Předposlední patro je tvořena dovnitř vsazenou pergolou a poslednímu patru vévodí silnější pruh pohledového betonu, kde je na každé straně pás oken jdoucí pouze do tří čtvrtin každé strany. Tyto okna mají výrazné ostění vystupující směrem z budovy.

U nově opláštěné budovy došlo k výrazné redukci původního vzezření, které zůstalo zachováno jen ve tvaru předposledního a posledního patra. Jinak jsou pruhy oken zredukovány na skupiny dvojoken oddělené od sebe výrazně barevným opláštěním. Obdélné svisle orientované cembritové desky^[3] bílé, šedé, tmavošedé, černé a oranžové jsou na přeskáčku umístěné po celé budově. Opláštění prstence posledního patra je celo-tmavě šedé, ostění pásu oken je pak oranžové.

Původně byly interiéry bohatě dekorovány uměleckými díly.^[4] Například v horní stavby byly ve vstupní hale sloupy s otočnými keramickými prvky od Milana Žofky. Ta však byla při rekonstrukci v roce 2019 odstraněna a umístěna do muzea.^[5]

• 
  Vyšší budova v roce 2012
• 
  Vyšší budova Inovačního centra Ústeckého kraje v roce 2023
• 
  Vyvýšené přízemí spojující bezbariérově obě budovy
• 
  Návaznost na sídlo krajského úřadu – vpravo nahoře
• 
  Roh nižší budovy
• 
  Detail fasády – pohledový beton s hliníkovými okny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozemní stavby Ústí nad Labem na Wikimedia Commons