Poslední jednorožec (film)

Poslední jednorožec (v anglickém originále The Last Unicorn) je americko-japonský animovaný film z roku 1982, který vznikl na motivy stejnojmenného fantasy románu Petera S. Beagla z roku 1968. Film režírovali Arthur Rankin Jr. a Jules Bass, animace byla realizována japonským studiem Topcraft, později známým jako předchůdce Studia Ghibli. Snímek vypráví příběh posledního jednorožce na světě, který se vydává hledat své druhy a přitom prochází nebezpečným dobrodružstvím plným magie, naděje a ztrát.

V kouzelném lese žije nesmrtelný jednorožec, který se dozví od potulného lovce, že je možná posledním svého druhu. Rozhodne se proto vydat na cestu, aby zjistil něco o osudu ostatních jednorožců. Brzy zjistí, že je pronásledoval Ohnivý býk – mocný magický tvor, který podle zvěstí zahnal všechny jednorožce do moře.

Během svého putování je jednorožec zajat potulným cirkusem čarodějnice Máma Fortuna, která jej využívá jako jednu ze svých atrakcí. Z její moci ho vysvobodí nešikovný, ale dobrosrdečný kouzelník Schmendrick. Ten se k němu přidává a společně pokračují v cestě. Později se k nim připojí i Molly Grue, hospodyně tlupy zbojníků, která v jednorožci spatřuje naplnění svých dávných snů a je odhodlaná mu pomoci. Když trojice dorazí k hranicím království krále Haggarda, setká se tváří v tvář s Ohnivým býkem. Aby jednorožce zachránil, promění ho Schmendrick v lidskou dívku jménem Lady Amalthea. Tato podoba však přináší jednorožci hluboký vnitřní konflikt – začíná zapomínat na svou pravou identitu a pociťuje lidské emoce, především náklonnost k princi Lírovi, Haggardovu synovi.

Na Haggardově hradě se hrdinové snaží odhalit, kde Ohnivý býk ukrývá jednorožce. Král se přizná, že je všechny zahnal k moři, aby mohl navždy pozorovat jejich krásu ve vzdouvajících se vlnách. Schmendrick a Molly se pokusí Amalthee připomenout její pravou podstatu. Princ Lír se do ní mezitím upřímně zamiluje a obětuje se na její obranu v boji s Býkem. Schmendrick Amaltheu promění zpět v jednorožce a ten postaví Ohnivému býkovi. Povede se mu zahnat býka do moře, čímž uvězněné jednorožce osvobodí. Ti zaplaví pevninu a svým návratem zničí Haggardův hrad, který se zřítí do moře i se svým králem.

Na konci se jednorožec loučí se svými přáteli. Schmendrick a Molly pokračují dál společně, zatímco princ Lír zůstává zarmoucen, ale obohacen o zkušenost opravdové lásky a oběti. Jednorožec se vrací do svého lesa jako jediný svého druhu, který kdy poznal lidské city. Toto vědomí ho navždy odlišuje od ostatních, dává mu však i nový rozměr soucitu a porozumění.

Film vznikl jako mezinárodní koprodukce mezi americkým studiem Rankin/Bass a japonským animačním studiem Topcraft.^[1] Produkce stála 5 milionů dolarů a trvala pět měsíců od konce roku 1979 či ledna 1980.^[2] Významným prvkem je hudba, kterou složil Jimmy Webb a jež zahrnuje písně v podání britsko-americké rockové skupiny America. Na nahrávce se podílel také London Symphony Orchestra.^[3] Románový autor Peter S. Beagle osobně pracoval také na tvorbě scénáře. Animace nesla výrazný styl pozdějších projektů, na nichž pracovali tvůrci spjatí s budoucím Studiem Ghibli.^[4]

O distribuci snímku projevila zájem společnost Universal Pictures, která však od záměru ustoupila a v březnu 1982 jej převzala společnost New World Pictures a nakonec jej uvedla společnost Jensen Farley Pictures.^[2] Do celkem 648 amerických kin byl film uveden 19. listopadu 1982 a během prvního víkendu vydělal 2,25 milionu dolarů, celkově pak v USA a Kanadě 6 455 330 dolarů.^[5]

Film byl v době svého uvedení přijat spíše smíšeně, ale postupně si získal kultovní status. Podle časopisu Variety z 17. listopadu 1982 animace postrádala přesvědčivost, snímek však zachránily hlasové výkony herců.^[1][2] Recenze v Hollywood Reporteru z 17. listopadu 1982 ocenila Beagleovu adaptaci, která zachovala „křehkost“ a „pěkně vyjádřenou filozofii“ jeho románu, chválila také hlasové výkony Mii Farrow v roli Jednorožce a Angely Landsbury v roli Mámy Fortuny.^[2] Kritici oceňovali také hlasový projev Christophera Leeho, který díky se své dobré němčině ujal téže postavy také v německé verzi filmu.^[6]

K uvedení do československých kin byl film ohlášen na říjen 1984^[7] a distribuční monopol vypršel v dubnu 1989.^[8] Snímek byl opatřen dabingem, kde hlavní postavy namluvili Petr Oliva, Alfréd Strejček, Zlata Adamovská či Jiří Císler. Posléze byla v 90. letech pořízena nová verze.^[9]

Příběh filmu i jeho knižní předlohy je opakovaně předmětem queer čtení a je v něm tak spatřována alegorie queer zkušenosti (izolace, hledání komunity, mylné vnímání identity), proměna Jednorožce v Lady Amalteu bývá v tomto kontextu chápána jako obraz společensky připisovaného genderu, maskování či ztráty/rekonfigurace osobní identity.^{[10][11][12][13]}

• Poslední jednorožec v Česko-Slovenské filmové databázi
• Poslední jednorožec ve Filmové databázi
• Poslední jednorožec na Kinoboxu
• Poslední jednorožec na Dabingfóru
• Poslední jednorožec v Internet Movie Database (anglicky)