Poslední aristokratka

Poslední aristokratka
Země původuČeskoČesko Česko
Jazykčeština
Žánrkomedie
PředlohaPoslední aristokratka
Aristokratka ve varu (knihy)
NámětEvžen Boček
Scénář a režieJiří Vejdělek
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleHynek Čermák
Tatiana Dyková
Yvona Stolařová
Eliška Balzerová
ProdukceOndřej Zima
Silvie Michajlova
Pavel Berčík
KameraVladimír Smutný
KostýmyKatarína Hollá
StřihOndřej Hokr
ZvukMichal Pajdiak
ArchitektMartin Kurel
Výroba a distribuce
Česká premiéra24. října 2019
Produkční společnostiEvolution films
Česká televize
PubRes
Innogy
CertiCon
Hangar Films
DistribuceFalcon
Přístupnostpřístupný
Předchozí a následující díl
Aristokratka ve varu
Poslední aristokratka na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední aristokratka je česká filmová komedie z roku 2019 režiséra Jiřího Vejdělka, který k ní napsal i scénář. Snímek je adaptací stejnojmenného humoristického románu Evžena Bočka. Hlavní role ztvárnili Hynek Čermák, Tatiana Dyková, Yvona Stolařová, Pavel Liška, Eliška Balzerová, Martin Pechlát, Vojtěch Kotek a Zdeněk Piškula.

Snímek finančně podpořili Jihomoravský filmový fond a Státní fond kinematografie.[1] Natáčení probíhalo v únoru a březnu 2019 na zámcích Lemberk, Buchlovice, Rájec, Jaroslavice a Milotice;[pozn. 1][3] dva dny strávili filmaři i v Praze.[4]

Pro natáčení filmu byl využit dopravní letoun Tupolev Tu-154M, zvaný Naganský expres (imatrikulace OK-BYZ). Jde o exponát Leteckého muzea v Kunovicích.[5][6][7]

Titulní píseň složila a nazpívala košická kapela No Name.[8]

Děj

Na sklonku roku 1996 newyorská rodina s českými kořeny – hraběcí předek emigroval v roce 1948 – získává v restituci zámek Kostka. Otec rodiny František Antonín Kostka z Kostky alias Frank (Hynek Čermák) se rozhodne ihned navštívit Česko se svou manželkou Vivian (Tatiana Dyková) a dospívající dcerou Marií (Yvona Stolařová); ta se průběžně dozvídá o svém jmenném prokletí. Zámek ovšem najdou v havarijním stavu a setkávají se i s poměrně laxním personálem: s kastelánem Josefem (Martin Pechlát), nenávidějícím turisty („muflony“), údržbářem-hypochondrem Krásou (Pavel Liška) a hospodyní Anežkou Tichou (Eliška Balzerová) s příchylností k ořechovce. Zpočátku chtějí Kostkovi částečně zdevastovanou rezidenci prodat a vrátit se do Států, pak si však Frank umíní, že s pomocí ostatních navrátí zámku zašlou slávu.

Obsazení

Hynek Čermák Frank Kostka
Tatiana Dyková Vivien, Frankova manželka
Yvona Stolařová Marie, dcera Franka a Vivien
Martin Pechlát kastelán Josef
Eliška Balzerová hospodyně Anežka Tichá
Pavel Liška údržbář Krása
Vojtěch Kotek JUDr. Tomáš Benda
Zdeněk Piškula Max, nápadník Marie
Tatiana Pauhofová Jess, kamarádka Vivien
Zdenka Procházková hraběnka
Petr Nárožný potenciální kupec zámku
Dana Syslová manželka potenciálního kupce zámku
Michal Isteník cestující v letadle
Anna Polívková cestující v letadle
Veronika Khek Kubařová letuška
Jiří Vejdělek cestující v autobusu

Citát

„ Hlavní prostředí příběhu není rozhodně všední, protože být zámeckým pánem se nepoštěstí každému. O to reálněji musí ovšem filmová Kostka vypadat. Žádný ateliér, točit budeme ve skutečných historických objektech. Mám k dispozici fantastické herce, které povedu k přesnému komediálnímu hraní, aby současná herecká generace přispěla k oživení tradice komediálního herectví v naší kinematografii. “
— režisér Vejdělek[4][9]

Uvedení a přijetí

Film měl premiéru dne 24. října 2019, do kin jej uvedla distribuční společnost Falcon.[9] Televizní premiéru odvysílala Česká televize 1. ledna 2021 na programu ČT1, zhlédly ji 2 miliony 44 tisíc diváků a podíl sledovanosti ve skupině 15+ činil 44,62 %.[10]

Recenze

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Státní zámek Milotice je literárním předobrazem fiktivní Kostky;[2] inkumbentní kastelán Evžen Boček napsal románové předlohy snímku.

Reference

  1. ↑ FALCON. Poslední aristokratka [online]. Partneři. 2019 [cit. 2020-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04. 
  2. ↑ MÍŠKOVÁ, Věra. Jiří Vejdělek natočí Poslední aristokratku. Kultura. Právo. Borgis, 25. říjen 2018, roč. 28, čís. 248, s. 15. ISSN 1211-2119. 
  3. ↑ Mirka Spáčilová. Komedie Poslední aristokratka provede Hynka Čermáka pěti zámky. Kultura. iDNES.cz [online]. MAFRA, 6. únor 2019 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b míš. Vejdělek točí Poslední aristokratku. Kultura. Právo. Borgis, 7. únor 2019, roč. 29, čís. 32, s. 25. ISSN 1211-2119. 
  5. ↑ Poslední aristokratka. Fotografie LM Kunovice; Zpravodajství. Právo. Borgis, 9. březen 2019, roč. 29, čís. 58, s. 4. ISSN 1210-1168. 
  6. ↑ Letecké muzeum v Kunovicích. Tupolev Tu-154 M “Naganský expres” [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Letecké muzeum v Kunovicích. Naganský expres ve filmu “Poslední aristokratka” [online]. Novinky. 2020-03-03 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Lidé milují písně, v nichž se najdou. Fotografie Lucie Levá; Café. Právo. Borgis, 24. říjen 2019, roč. 29, čís. 247, s. 19. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 1210-1168. 
  9. ↑ a b HLOUŠKOVÁ, Lenka. Režisér Jiří Vejdělek začal natáčet Poslední aristokratku. Kultura. Novinky.cz [online]. Borgis, 5. únor 2019 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Poslední aristokratku zhlédlo na Nový rok přes 2 mil. diváků. MediaGuru.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Mirka Spáčilová. Poslední aristokratka Vánoc. Kultura. Mladá fronta DNES. MAFRA, 24. říjen 2019, s. 14. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 1210-1168. 
  12. ↑ František Fuka. Recenze: Poslední aristokratka - 20%. fffilm.cz [online]. 23. říjen 2019 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ MÍŠKOVÁ, Věra. Milá rodinná pohádka spíše než komedie. Kultura. Právo. Borgis, 24. říjen 2019, roč. 29, čís. 247, s. 26. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 1210-1168. 
  14. ↑ VARGA, Jan. Poslední aristokratka – Recenze – 40%. Filmové recenze. Kritiky.cz [online]. 23. říjen 2019 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ KAŇOVÁ, Alena. RECENZE: Poslední aristokratka Marie náročné diváky zklame, Hynek Čermák rozpláče. Fotografie posledniaristokratkafilm.cz; Kultura | Film a TV. Eurozprávy.cz [online]. INCORP, 23. říjen 2019 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. ISSN 2336-257X. 
  16. ↑ VOSYKOVÁ, Lenka. Recenze Poslední aristokratka: Příjemná podívaná rozvíjející tradici rodinných ság. Recenze. Červenýkoberec.cz [online]. 18. říjen 2019 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. ISSN 1805-4145. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.