Poděbrady (zámek)

Zámek Poděbrady
Poděbradský zámek
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	Hans Tirol, František Maxmilián Kaňka, Josef Hübner
Výstavba	1108 (původně vodní hrad), do dnešní podoby 1723-1780,
Přestavba	1651 (opravy po válce)
Stavebník	Přemysl Otakar II.
Další majitelé	Lichtenburkové, páni z Kunštátu a Poděbrad, čeští králové, Sinové, Hohenlohové
Současný majitel	Univerzita Karlova
Poloha
Adresa	Poděbrady, Česko Česko
Ulice	Jiřího náměstí
Souřadnice	50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	35795/2-1924 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Poděbrady je velká dominantní stavba lázeňského města Poděbrady, která vznikla přestavbami původního hradu postaveného Přemyslem Otakarem II. Zámek je zapsán v soupisu národních kulturních památek České republiky a je součástí městské památkové zóny.

Místo na břehu Labe, kde stojí dnes zámek, bylo obýváno již v pravěku.

Původní stavba zde stála v roce 1108. Český panovník Přemysl Otakar II. zde nechal postavit královský vodní hrad, o jehož existenci jsou zprávy od roku 1268. V roce 1345 se dostal hrad jako léno pánům z Lichtemburka a Žleb, o šest let později jej získali páni z Kunštátu a tento rod zde zůstal až do roku 1495. Jeho příslušníci se psali jako páni z Kunštátu a Poděbrad. Během jejich panování byl hrad obléhán vojsky císaře Zikmunda a po něm se jej pokusili dobýt husité. Hrad byl dlouho považován za rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad (na den sv. Jiří roku 1420). Byl poškozen i za třicetileté války, opraven byl po ní roku 1651.^[1]

V období let 1495 až 1840 se panství i s hradem stalo královským a císařským majetkem. Hrad byl postupně přestavován do zámecké podoby (architekt Hans Tirol).

Dnešní podoba zámku pochází z barokních přestaveb provedených v letech 1723 – 1780, mj. i kvůli návštěvě císaře. Podíleli se na nich František Maxmilián Kaňka i Josef Hübner.^[2] V období let 1840 až 1884 zámek měli ve svém vlastnictví Sinové a po nich, až do začátku první světové války Hohenlohové. V roce 1905 hledal jeden z hostů na zámku hrabě Bülow s pomocí proutku vodní pramen. Podařilo se mu to přímo na hradním nádvoří a zasloužil se tak o vznik poděbradských lázní. Zámek začala spravovat lázeňská akciová společnost. V letech 1922 až 1935 v zámku sídlila Ukrajinská hospodářská akademie, 1946–1953 Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad a 2004–2011 Centrum distančního vzdělávání Univerzity Karlovy.

V současnosti je v zámku umístěna expozice Polabského muzea nazvaná Památník krále Jiřího z Poděbrad. Kromě krále se věnuje i Bohuslavu Schnirchovi, autorovi jeho pomníku na náměstí u zámku a kašny na nádvoří. V zámeckém sklepě je umístěno lapidárium.^[3]

V zámku dále sídlí Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity^[4] a Divadlo Na Kovárně.^[5]

• 
  Nejstarší známá fotografie zámku (1865)
• 
  Náměstí u zámku s pomníkem Jiřího z Poděbrad (Jan Vilím 1898)
• 
  Letecký snímek
• 
  Zámecké nábřeží
• 
  Vstupní brána
• 
  Nádvoří
• 
  Bülowův pramen s pamětní deskou
• 
  Kašna na nádvoří

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Poděbrady na Wikimedia Commons
• Seznam prací o zámku v Poděbradech v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Zápis kulturních památek Archivováno 15. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Památník krále Jiřího z Poděbrad
• Poděbradský zámek na Hrady.cz