Poběda (1900)

Kotvící Poběda, cca březen 1904
Základní údaje
Typ	predreadnought
Třída	Peresvet
Takticko-technická data
Výtlak	13 534 t
Délka	132,4 m
Šířka	21,8 m
Ponor	8,0 m
Pohon	30 kotlů Belleville, 3 parní stroje s trojčitou expanzí 3 lodní šrouby 14 500 ihp (10 813 kW)
Rychlost	18 uzlů (33 km/h; 21 mph)
Dosah	6 200 nám. mil (11 500 km; 7 100 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka	27 důstojníků 744 námořníků
Pancíř	102–229 mm pás 51–76 mm paluba 229 mm věže
Výzbroj	Po dokončení: 4× kanón ráže 254 mm (2×2) 11× 152mm kanón 20× 75mm kanón 20× 47mm kanón 8× 37mm kanón 5× 381mm torpédomet 45 min Suwo: 4 × dvojité 10 in dělo 10 × 6 in dělo 16 × 12 pdr (3 in (76 mm) dělo 2 × 18 in (450 mm) torpédomet
Operační nasazení
Nasazení	Rusko-japonská válka

Poběda (rusky Победа, „Vítězství“) byla poslední ze tří bitevních lodí typu predreadnought třídy Peresvet postavených pro ruské carské námořnictvo v 90. letech 19. století. Loď byla po dokončení přidělena k tichooceánskému loďstvu a od roku 1903 kotvila v Port Arthuru. Během rusko-japonské války v letech 1904–1905 se účastnila bitev u Port Arthuru a ve Žlutém moři. Poté, co v těchto střetnutích unikla vážným škodám, byla Poběda potopena střelbou během obléhání Port Arthuru, následně Japonci vyzvednuta a uvedena do služby pod jménem Suwo (周 防).

Japonci loď znovu vybavili a vyzbrojili a v roce 1908 ji Japonské císařské námořnictvo už jako Suwo překlasifikovalo na kaibókan 1. třídy (loď pobřežní obrany), poté několik let sloužila jako cvičná loď. Byla i vlajkovou lodí japonské eskadry, která se na začátku první světové války účastnila bitvy o Čching-tao a jako vlajková loď pokračovala, dokud se v roce 1917 nestala lodí pro nácvik dělostřelby. V roce 1922 byla odzbrojena, aby vyhověla podmínkám Washingtonská námořní smlouvy a pravděpodobně v té době sešrotována.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian battleship Poběda na anglické Wikipedii.

• Seznam ruských a sovětských bitevních lodí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poběda na Wikimedia Commons