Poštovní schránka

Poštovní schránka je označení s několika významy:

• schránka pro shromažďování odesílané pošty; schránka patří poštovní organizaci, která ji vybírá a obsah zpracovává; v dokumentech České pošty a Českého telekomunikačního úřadu se termínem „poštovní schránka“ rozumí pouze tyto schránky; v některých ubytovacích a turistických zařízeních se lze setkat i s neoficiálními poštovními schránkami obsluhovanými provozovatelem objektu.
• domovní schránka je v terminologii České pošty schránka pro příjem pošty v domě nebo u domu či jiného sídla adresáta, která obvykle patří adresátovi nebo majiteli budovy
• dodávací schrána je v terminologii České pošty uzamykatelná přihrádka, jaké zřizuje pošta například na hlavní návsi nebo u hlavní silnice v některých oblastech, kde nedoručuje zásilky až do domů, plní funkci obdobnou domovním schránkám nebo poštovním přihrádkám
• poštovní přihrádka: schránka pro shromažďování pošty přímo na poštovním úřadu pro adresáta, který si nepřeje doručování pošty na svoji adresu a vyzvedává si zásilky na poště
• odkládací schrána slouží pro vnitřní potřebu pošty: například k tomu, že motorizovaný pracovník pošty do ní uloží zásilky pro pěšího doručovatele v sídelním celku vzdáleném od poštovní služebny

Poštovní schránka pro příjem odesílané pošty je zpravidla uzavřená nádoba s otvory pro vhazování listovních zásilek (dopisnic, pohlednic, korespondenčních lístků apod.). Poštovní schránky bývají připevněny na zdech budov, případně stojí na stojanech a na dalších místech. Na schránce bývají uvedeny informace o časech vybírání, tarifech a poštovní provozovně, která má příslušnou schránku na starosti. Poštovní schránky pravidelně vybírají pracovníci pošty, kteří mají zvláštní klíče. Zásilky se na poštovní provozovně opatří razítkem a předají do třídíren.

V různých zemích mívají schránky jednotnou barvu a tvar, i když to není pravidlem. Oranžové jako v Česku jsou také v Estonsku nebo Indonésii. V Polsku jsou schránky oranžové, do 90. let bývaly také zelené pro místní korespondenci na území města, která byla levnější (viz též Polská pošta). Ve Švýcarsku, Švédsku, Německu, Rakousku, Brazílii, na Slovensku či ve Francii jsou žluté, v Anglii, Itálii, Austrálii, Japonsku nebo Polsku červené, v Irsku a Číně zelené, na Filipínách šedé.^[1] V dobách německého císařství byly německé poštovní schránky modré. Ve Velké Británii se rozlišuji schránky podle konstrukce na sloupové (pillar box), nástěnné (wall box), připevněné na sloupy pouličního osvětlení (lamp box). Ve Spojených státech amerických, kde není monopol na poštovní služby, bývají schránky rozmanité.

V České republice se poštovní schránkou rozumí zařízení pošty určené pro podávání obyčejných poštovních zásilek. Každá schránka má být opatřena štítkem s informacemi o dnech a časech výběru, názvem poštovního operátora a poštovní provozovny (poštovního úřadu), která schránku vybírá, její adresou a telefonním číslem a vybraných cenách základních služeb.

Poštovní schránky byly v rakouské monarchii zavedeny 1. června 1817. Každý poštovní úřad musel mít uvnitř budovy alespoň jednu schránku. Původně byly ze dřeva a ve žluté a černé barvě, měly přední vhod a odklopné víko a stály na zemi. Brzy začaly být zavěšovány a postupně umisťovány i v místech mimo poštovní úřad. Od 70. let 19. století byly plechové ve tvaru krabice s víkem. Československá poštovní správa je po roce 1918 přemalovala je na modré s červeným a bílým proužkem, rakouský orel byl nahrazen českým lvem. V roce 1963 byly v Československu zavedeny oranžové schránky. Nejvíce poštovních schránek, 34 tisíc, bylo v Československu v roce 1984, od té doby ubývají.^[1]

Při rozmisťování poštovních schránek se vychází ze Základních kvalitativních požadavků vydaných Českým telekomunikačním úřadem na základě § 23 ods. 3 písm. a) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Základní kvalitativní požadavky byly stanoveny rozhodnutím o udělení poštovní licence (naposledy rozhodnutím z 5. prosince 2008 na roky 2009–2012^[2]) a zveřejňují se v Poštovním věstníku. Podle § 2 Základních kvalitativních požadavků schránky musejí být přístupné bez neúměrných komplikací, v každém sídelním celku majícím nejvýše tisíc obyvatel musí být alespoň jedna poštovní schránka, v sídelních celcích do 10 000 obyvatel musí na každých i započatých 1000 obyvatel připadat jedna schránka, pokud nejsou splněny požadavky platné pro větší sídla, v sídelním celku s více než 10 000 obyvateli není stanoven počet, ale vzdálenost, která z žádného místa v sídelním celku (s výjimkou okrajových částí s podstatně nižší hustotou zástavby) nemá přesahovat 750 m, v místech s vysokou hustotou osídlení musí počet schránek řádně uspokojovat potřeby veřejnosti. Na požádání musí podnik zajistit schránku i mimo sídelní celek v místě, kde po dobu nejméně jednoho měsíce nastane velká koncentrace osob.^[3]

S účinností od 1. ledna 2013 stanoví dostupnost poštovních schránek § 15 vyhlášky ČTÚ č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování. Dostatečná hustota poštovních schránek je zajištěna, pokud je v každém sídelním celku umístěn takový počet poštovních schránek, aby vzdálenost z kterékoliv části sídelního celku, s výjimkou okrajových částí s podstatně menší hustotou zástavby, nepřesahovala 1 km k nejbližší poštovní schránce. V sídelním celku, který má nejvýše 10000 obyvatel, postačí místo toho takový počet poštovních schránek, aby na každých i započatých 1000 obyvatel připadala nejméně jedna poštovní schránka. Poštovní schránky musí být umístěny především v těch místech, do nichž obyvatelé sídelního celku pravidelně docházejí z jiného důvodu, zejména u nákupních center nebo v blízkosti zastávek veřejné dopravy. Poštovní schránky musí být vybírány každý pracovní den.

Rozmisťování, obsluhu a údržbu poštovních schránek na území České republiky zajišťuje Česká pošta s. p.. V prosinci 2008 uvedla Česká pošta, že celkový počet poštovních schránek v ČR je 15 517^[4] (úplný seznam uvádí 30 608 položek, ale mnohé schránky jsou zde uvedeny dvojmo, například zvlášť pro sobotní výběr^[5]). V roce 2010 bylo na území České republiky 22 560 poštovních schránek, v roce 2015 už jen 21 698 a k 3. květnu 2024 celkem 16 877 aktivních poštovních schránek, což představuje pokles o 25,2 % oproti roku 2010.^[6] V roce 2024 byly schránky celkem v 6174 obcích (z 6254 existujících), z toho v 3403 obcích je pouze 1 poštovní schránka.^[6] Na konci roku 2013 bylo poštovních schránek v Česku 22 181, na konci roku 2023 jich bylo 17 298.^[7] Na rok 2024 plánovala Česká pošta zrušit zhruba 500 schránek, postupně až 4000 schránek, v případě úpravy vyhlášky má být redukce počtu ještě vyšší.^[7]

Každá poštovní schránka musí být vybírána každý pracovní den. V sídelním celku s více než 10 000 obyvateli musí být nejpoužívanější část schránek vybírána i v sobotu a v sídelním celku s více než 100 000 obyvateli a v sídle kraje musí být zajištěno vybírání nejpoužívanějších schránek i o nedělích a svátcích, po nichž následuje pracovní den. V sídelním celku s více než 250 000 obyvateli musí být alespoň část schránek vybírána každý den ve 24 hodin (kromě těch nedělí či svátků, po nichž nenásleduje pracovní den).^[3]

Od 90. let dvacátého století byly plechové poštovní schránky Československé pošty (v tehdejší jednotné korporátní barevné kombinaci modrá dvířka + oranžový korpus) postupně nahrazovány novými sklolaminátovými (výrobce Variel a. s., Zruč nad Sázavou – bývalý odštěpný závod Montážního podniku spojů Praha, který mj. dodával i telefonní hovorny pro SPT Telecom)^[8], v barevné kombinaci oranžová + stříbrná pro odesílanou poštu (podací schránky, vybírané pracovníkem pošty) a modrá + stříbrná pro příchozí poštu (listovní dodací schránky, vybírané příjemcem).

• Podací schránky se dodávají v typech SL I a SL II (liší se velikostí) a tvoří je stojan pro upevnění na betonový základ nebo držák pro montáž na zeď, kovový rám, sklolaminátové tělo schránky a vhoz z hliníkové slitiny.
• Listovní dodací schránky jsou označovány SL III a vyrábějí se ve velikostních variantách SL III/2, SL III/3, SL III/4, SL III/8 jako doručovací, nebo jako SL III/O coby odkládací. Vnitřní prostor u nich je rozdělen přepážkami na prostory jednotlivých adresátů, číslo za lomítkem označuje počet přihrádek. Listovní doručovatel má klíč, který umožní odklopit celou přední stěnu, adresáti mají klíče, které umožní otevřít jen jejich vlastní přihrádku.

• 
  Historická poštovní schránka z dob Československa
• 
  Historická schránka v německém Idsteinu
• 
  Polská poštovní schránka
• 
  Anglický „pillar box“
• 
  Schránka na tramvaji ve Stockholmu
• 
  V Estonsku jsou schránky oranžové jako v Česku
• 
  Stará schránka v Drážďanech
• 
  V Norsku jsou žluté schránky pro místní zásilky, červené pro zbytek
• 
  Brazilská moderní schránka
• 
  Poštovní schránka Švýcarsko, Bern
• 
  Poštovní schránka Ukrajina, Kijev

• Doručovací box

• Obrázky, zvuky či videa k tématu poštovní schránka na Wikimedia Commons
• Česká pošta, Dokumenty ke stažení, Seznam poštovních schránek: formát DBF, formát XLS (komprimováno metodou ZIP)
• Mapa poštovních schránek, Adam Kučera
• Na webu Slovenské pošty seznam poštovních schránek zmizel při spuštění nového webu v roce 2009; podle moderátora Poštafóra na oficiálním webu bylo mapové zobrazení schránek vypuštěno pro minimální zájem a nerentabilitu, textový seznam rovněž na stránkách není obsažen – Poštafórum – zoznam postovych schranok?, 5. 10. – 19. 10. 2009