Pitirim (Voločkov)
| Jeho Vysokopřeosvícenost Pitirim | |
|---|---|
| Arcibiskup syktyvkarský a komi-zyrjanský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Syktyvkar |
| Jmenování | 18. prosince 1995 |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 27. srpna 1984 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 22. listopadu 1982 světitel Isidor (Kiričenko) |
| Kněžské svěcení | 1. března 1987 světitel Isidor (Kiričenko) |
| Biskupské svěcení | 19. prosince 1995 světitel Alexij II. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Pavel Pavlovič Voločkov (Павел Павлович Волочко́в) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 2. února 1961 |
| Místo narození | Nižnij, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Datum úmrtí | 24. června 2025 (ve věku 64 let) |
| Místo úmrtí | Syktyvkar |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Kyjevská duchovní akademie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pitirim (světským jménem: Pavel Pavlovič Voločkov; 2. února 1961, Nižnij – 24. června 2025, Syktyvkar) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné a arcibiskup syktyvkarský a komi-zyrjanský.
Život
Narodil se 2. února 1961 v osadě Nižnij Krasnodarského kraje.[1]
Byl hypodiákonem a kelejníkem arcibiskupa krasnodarského a kubáňského Germogena (Orechova).[1]
V letech 1980–1982 sloužil základní vojenskou službu v řadách Sovětské armády.[1]
Dne 22. listopadu 1982 byl biskupem archangelským Isidorem (Kiričenkem) vysvěcen na diákona a ustanoven do služeb v Komijské republiky.[1]
Od 24. prosince 1982 do 27. února 1984 byl diákonem v chrámu Proměnění Páně ve vesnici Ajkino.[1]
Dne 27. srpna 1984 byl postřižen na monacha se jménem Pitirim na počest svatého Pitirima Permského.[1]
Studoval na Moskevských duchovních školách.[1]
Od 27. února 1984 začal působit v Kazaňském chrámu v Syktyvkaru.[1]
Dne 1. března 1987 jej biskup Isidor rukopoložil na jeromonacha.[1]
Dále působil v chrámu svatého Lazara ve městě Oněga, chrámu Všech svatých v Archangelsku či modlitebním domě v Pečorách.[1]
Dne 20. září 1994 se stal představeným Uljanovského monastýru Svaté Trojice.[1]
Dne 7. dubna 1994 byl povýšen na igumena a 6. října 1995 na archimandritu.[1]
Dne 8. října 1995 jej Svatý synod zvolil biskupem syktyvkarským a vorkutským.[1]
Dne 18. prosince 1995 byl oficiálně jmenován biskupem a o den později proběhla v chrámu Zjevení Páně v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Alexij II., metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), arcibiskup odincovský Jov (Tyvoňuk), arcibiskup solněčnogorský Sergij (Fomin), biskup archangelský a murmanský Panteleimon (Dolganov), biskup istrijský Arsenij (Jepifanov), biskup dmitrovský Innokentij (Vasiljev), biskup orechovo-zujevský Alexij (Frolov), biskup krasnogorský Sava (Volkov) a novosibirský a berdský Sergij (Sokolov).[1]
V prosinci 2005 dokončil studium na Kyjevské duchovní akademii.[1]
Dne 16. dubna 2016 by povýšen na arcibiskupa se změnou titulu na syktyvkarský a komi-zyrjanský.[2]
Dne 27. prosince 2016 byl potvrzen ve funkci archimandrity Uljanovského monastýru a Usť-Vymského monastýru.[3]
Zemřel 24. června 2025.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- (rusky) Moskevský patriarchát