Pietro La Fontaine

Služebník Boží Pietro La Fontaine
Kardinál-kněz Benátský patriarcha
Fotografie z roku 1922
Církev	římskokatolická
Provincie	benátská
Arcidiecéze	benátská
Jmenování	5. března 1915
Uveden do úřadu	1915
Emeritura	9. července 1935
Předchůdce	Aristide Cavallari
Nástupce	Adeodato Giovanni Piazza
Titulární kostel	bazilika sv. Dvanácti Apoštolů
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	22. prosince 1883, Viterbo světitel Giovanni Battista Paolucci
Biskupské svěcení	23. prosince 1906, Řím světitel Pietro Respighi 1. spolusvětitel Antonio Maria Grasselli 2. spolusvětitel Raffaele Virili
Kardinálská kreace	4. prosince 1916 kreoval Benedikt XV.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup z Cassano all'Jonio (1906–1910) titulární biskup z Caristo (1910–1915) Sekretář Kongregacepro obřady (1910–1915)
Osobní údaje
Datum narození	29. listopadu 1860
Místo narození	Viterbo Italské království Italské království
Datum úmrtí	9. července 1935 (ve věku 74 let)
Místo úmrtí	Paderno del Grappa Itálie Itálie
Příčina úmrtí	arterioskleróza
Místo pohřbení	bazilika sv. Marka, Benátky, Itálie
Národnost	italská
Rodiče	Francesco La Fontaine a Maria Bianchini
Svatořečení
Začátek procesu	10. listopadu 1971
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	kardinálský oděv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pietro La Fontaine (29. listopadu 1860, Viterbo – 9. července 1935, Paderno del Grappa) byl italský římskokatolický biskup a od roku 1916 kardinál.

Byl druhým z pěti dětí hodináře ze Ženevy, který se po službě ve švýcarské gardě usadil v Itálii a oženil se s místní dívkou. Získal vzdělání u Kongregace školských bratří a na kněze byl vysvěcen 22. prosince 1883 ve Viterbu. Přednášel biblickou teologii a dějiny církve na místním semináři a roku 1905 byl jmenován kanovníkem. V roce 1906 se stal biskupem Diecéze Cassano all'Jonio, kde po zemětřesení v Messině 1908 organizoval pomoc sirotkům.^[1] Od roku 1910 působil v římské Kongregaci pro obřady a byl vikářem svatopetrské baziliky. V roce 1915 se stal nástupcem Aristide Cavallariho v úřadu benátského patriarchy a o rok později byl přijat do kolegia kardinálů. Za první světové války odmítl opustit ohrožené město a pečoval o válečné uprchlíky. Jako připomínku vysvobození z válečných útrap nechal na ostrově Lido di Venezia postavit votivní chrám Neposkvrněného početí.^[2]

Byl členem Kongregace pro východní církve a papežským legátem. Na konkláve v únoru 1922 byl řazen mezi papabile jako kandidát přijatelný pro konzervativce i reformisty. Zpočátku podporoval nástup Benita Mussoliniho k moci, avšak později kritizoval represe proti opozici.^[3] Napsal životopis prvního benátského patriarchy Vavřince Giustinianiho.

Je pohřben v benátské bazilice svatého Marka. Jeho jméno nese ulice Via Cardinal La Fontaine v rodném Viterbu. Dne 10. listopadu 1971 byl zahájen proces La Fontainovy kanonizace a je proto označován jako služebník Boží.

• Seznam služebníků Božích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pietro La Fontaine na Wikimedia Commons
• (anglicky) Catholic Hierarchy