Petrohrad (zámek)
| Petrohrad | |
|---|---|
 Nádvoří | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Architekt | Giovanni Battista Alliprandi |
| Výstavba | okolo roku 1560 |
| Přestavba | 2. polovina 17. století, 1747–1752, 1864 |
| Stavebník | Jaroslav Libštejnský z Kolovrat |
| Další majitelé | Černínové z Chudenic |
| Poloha | |
| Adresa | Petrohrad,  Česko |
| Souřadnice | 50°7′34″ s. š., 13°26′35,07″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42329/5-1312 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petrohrad je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestaveb a úprav. Zámek není přístupný, protože ho od druhé poloviny dvacátého století využívá psychiatrická léčebna. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Původním panským sídlem petrohradského panství byl gotický hrad nad vesnicí. Poté, co v polovině šestnáctého století zpustl, si nechal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1560 postavit na jihozápadním okraji vesnice renesanční zámek. Po Jaroslavově smrti roku 1595 Petrohrad zdědil Jaroslav mladší Libštejnský z Kolovrat. Ten zemřel roku 1619, a přestože své jmění odkázal manželce a synům, byly dvě třetiny jeho majetku zabaveny za to, že se zúčastnil stavovského povstání. K petrohradskému panství odhadnutému na 55 955 kop míšeňských tehdy patřily zámek se dvorem, tři části městečka Jesenice, Chlumčany, Chotěšov, Černčice, Bílenec, Krty, Drahouš, Bukov a Vrbice. Vše koupil v roce 1622 Heřman Černín z Chudenic.[2]
Na počátku třicetileté války byl zámek vypálen. Roku 1651 zámek zdědil Heřmanův synovec Humprecht Jan Černín, který nechal provést poválečné stavební úpravy, a po něm panství v letech 1682–1710 převzal jeho syn Heřman Jakub Černín. Za něj byl zámek v letech barokně přestavěn podle projektu architekta Giovanniho Alliprandiho. V barokních úpravách zámku pokračoval také jeho syn František Josef Černín a v letech 1747–1752 vnuk Vojtěch Černín.[2]
Na konci osmnáctého století nechal Jan Rudolf Černín založit mezi zámkem a zříceninou hradu rozsáhlý anglický park. Evžen Černín roku 1864 přesunul pivovar z jižního[3] zámeckého křídla do samostatného objektu navrženého architektem Josefem Zítkem a na místě původního vybudovat obytné místnosti. Roku 1915 zámek vyhořel, ale byl opraven a na jižním konci západního křídla vznikl patrový pavilon s trojbokým rizalitem a mansardovou střechou.[3] Černínům zámek patřil až do roku 1945. Po konfiskaci byl objekt užíván souběžně ministerstvem zemědělství a ministerstvem školství a tělovýchovy, které v něm zřídilo parašutistické výcvikové středisko.[4] Následně v něm byla zřízena psychiatrická léčebna.[5]
1323 kusů původního mobiliáře bylo převezeno na zámek v Krásném Dvoře. Část petrohradské zámecké knihovny se dostala do Náprstkova muzea, avšak mnoho svazků bylo rozprodáno. Jeden zdobený džbán z kameniny z 2. poloviny 16. století je ve sbírkovém fondu zámku Benešov nad Ploučnicí.[4]
Stavební podoba
Trojkřídlý patrový zámek na půdorysu ve tvaru písmenu U se otevírá do čestného dvora.[5] Severovýchodní křídlo je renesanční, zbylá dvě barokní.[pozn. 1] V průčelí severovýchodního křídla stojí dvoupatrová věž s polopatrem a štítem zakončeným „vlaštovčími ocásky“. Vedle věže se nachází zazděný půlkruhový bosovaný portál. Na protější straně budovy upravené v novogotickém a novorenesančním slohu a obrácené do nádvoří stojí arkýř na hranolové noze. Před hlavní průčelí severovýchodního křídla je na nádvorní straně předsazen pětiosý rizalit členěný vysokými pilastry a zdobený atikou s vázami. Před průčelí středního traktu předstupuje sedmiosý rizalit, do jehož patra vede dvouramenné schodiště zdobené vázami.[6] Nad prostředními třemi okny se zdvihá tympanon.[5] V jednom z nároží se nachází zámecká kaple svatého Vavřince, která vznikla úpravou obytných pokojů v první polovině devatenáctého století.[6]
Přístup
Okolo zámku vede červeně značená turistická trasa z Černčic do Rabštejna nad Střelou, Žlutic a Bochova.[7]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle mapy se hlavní křídlo nachází na severozápadní straně a boční křídla jsou na severovýchodě a jihozápadě.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 154492 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – zámek, s. 373. Dále jen Anděl 1984.
- ↑ a b KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích. 1780–1914. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 711 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 570.
- ↑ a b HOMOLOVÁ, Dita; CÍSAŘOVÁ, Jitka; UHLÍK, Jan. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů: = Aristocratic residences in the shadow of presidential decrees. Praha: Artefactum, 2017. 230 s. ISBN 978-80-86890-96-8. Kapitola Eugen Alfons Czernin a zámky Krásný Dvůr, Petrohrad a Mašťov, s. 103-105.
- ↑ a b c Anděl 1984, a. 374
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrohrad, s. 43.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7277-444-9. Kapitola Petrohrad, s. 304-306.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Petrohrad na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky