Petr Václav

Petr Václav
Petr Václav v roce 2022
Petr Václav v roce 2022
Narození11. června 1967 (58 let) nebo 11. září 1967 (57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolánífilmový režisér a scenárista
RodičeJiří Václav a Ljuba Václavová
Významná dílaCesta ven
Nikdy nejsme sami
OceněníCeny české filmové kritiky (2014)
Český lev (2014)
rezident ve Villa Medici
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Václav (* 11. června 1967 Praha) je český filmový režisér scenárista. Jeho otcem byl hudební skladatel Jiří Václav, matkou je dokumentaristka Ljuba Václavová. Ve své tvorbě se zaměřuje především na témata sociální a rasové determinace, často zpracovává témata marginalizace, sociálních rozdílů a osudu jedince v náročných podmínkách, jimž se věnuje jak v dokumentárním, tak v hraném filmu, kde řeší také problematiku partnerského soužití. Na filmech spolupracuje se spolužákem z FAMU, kameramanem Štěpánem Kučerou, a často využívá neherce. K některým snímkům složil hudbu jeho otec. Za své filmy získal mnohá česká i zahraniční ocenění za režii i scénář.

Život a tvorba

Petr Václav v roce 2016
Petr Václav v roce 2016

Pochází z umělecké rodiny, sám se vydal na uměleckou dráhu spojenou s filmem. Vystudoval dokument na FAMU (1987–1995). V roce 1989 byl na stáži na pařížské filmové škole FEMIS. Jeho dokumentární školní film Paní Le Murie (1993) vyhrál první cenu za nejlepší dokumentární film na Mezinárodním festivalu filmových škol v Mnichově a byl nominován na studentského Oscara.[1] V roce 1996 debutoval s celovečerním hraným sociálním dramatem Marian (1996), který předurčil témata jeho dalších hraných filmů, ve kterých se empaticky a civilně věnuje postavám z okraje české společnosti, zejména Romům. Snímek byl oceněn Stříbrným leopardem, cenou FIPRESCI a cenou diváků na MFF v Locarnu a byl nominován na Českého lva za nejlepší režii, scénář, kameru a střih.[2][3]

Druhý celovečerní film Paralelní světy (2001) byl stejně jako Marian natočen ve francouzské koprodukci a jeho scénář Václav napsal s francouzskou spisovatelkou Marií Desplechin. Snímek vyhrál Zlatého ledňáčka na festivalu českých filmů Finále v Plzni a byl nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a nejlepší kameru.[2]

Petr Václav žije a pracuje od roku 2003 ve Francii a používá tam francouzskou podobu svého jména Pierre Vacclav.[3] V roce 2006 zde natočil hodinový televizní dokument o kočovném sibiřském národě Un automne Evenk (Podzim Evenků, 2006). Pro televizní cyklus stanice ARTE Les visages d’Europe (Tváře Evropy) vytvořil čtyři středometrážní dokumentární snímky: Bienvenue chez Gabriela (Vítejte u Gabriely, 2006) o slovenské herečce Gabriele Škrabákové, Bienvenue chez Barnabas (Vítejte u Barnabáše, 2007) o šestadvacetiletém romském kuchaři a sociálním pracovníkovi ze slovensko-ukrajinského pomezí, Tous Européens! Katerina (Všichni Evropané! Kateřina, 2007) o představitelce Strany zelených Kateřině Jacques a Tous Européens! Eugène (Všichni Evropané! Eugène, 2007) o čtyřiaosmdesátiletém francouzském venkovanovi.[2][3]

Po třinácti letech se Václav snímkem Cesta ven (2014) vrátil k hranému filmu v mateřském jazyce a opět pracoval s Romy. Film vypráví příběh mladé matky, která se odmítá smířit s nepříznivými životními podmínkami. Z deseti nominací na Českého lva film proměnil sedm, včetně prestižních kategorií za nejlepší film, režii a scénář,[4] a byl promítán na festivalu v Cannes. Zpověď zapomenutého (2015) je celovečerní hraný dokumentární film o životě a díle českého skladatele období baroka Josefa Myslivečka. Další snímek Nikdy nejsme sami (2016), který se odehrává v Československu krátce po roce 1989, vyhrál na festivalu Berlinale cenu čtenářů německého deníku Tagesspiegel.[5] V roce 2017 natočil Václav psychologické road movie Skokan (2017) o cestě romského kriminálníka do světa a v roce 2022 uvedl v premiéře velký historický projekt, snímek Il Boemo (2022) o osudech Josefa Myslivečka v Itálii.[3] Snímek získal šest Českých lvů,[6] reprezentoval Česko na mnoha zahraničních festivalech a v boji o Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film.[7]

Řadu ocenění Václav získal také za scénáře, které se z finančních důvodů nemohly realizovat nebo se zrealizovaly až o mnoho let později. Společně s Marií Desplechin napsali scénář Suivre sa princesse, s nímž se v roce 2006 dostali do finále Velké ceny pro nejlepšího scenáristu, kterou pořádá pařížská společnost Sopadin. Příběh z postkatastrofické budoucnosti lidstva Résurrections získal v roce 2008 Zvláštní uznání mezinárodní filmové laboratoře TorinoFilmLab, jež podporuje talentované autory hraných filmů z celého světa. Se scenáristkou Violaine Bellet napsal scénář Une histoire d’été pour l’hiver o čtyřicetiletém hudebním skladateli, který se vydal do Itálie, aby tu vyhledal svou dávnou lásku. Filmová nadace Barrandov a RWE ocenila v roce 2009 scénář k filmu Nikdy nejsme sami a v roce 2011 k filmu Il Boemo.[2]

Filmografie

Režie

Scénář

Kamera

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Režisér Petr Václav: Rakušana jsem nesehnal, proto hraje Mozarta Němec - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d Petr Václav | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-08-10]. Dostupné online. 
  3. a b c d Petr Václav. Filmový přehled [online]. [cit. 2025-08-11]. Dostupné online. 
  4. ČFTA - Cesta ven. www.ceskylev.cz [online]. [cit. 2025-08-11]. Dostupné online. 
  5. Petr Václav | Biografie 2. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-08-10]. Dostupné online. 
  6. ČFTA. ČFTA. www.filmovaakademie.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  7. Il Boemo (2022) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Marian (1996) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy