Palác Turbů
| Turbovský palác na Maltézském náměstí | |
|---|---|
Turbovský palác na Maltézském náměstí | |
| Účel stavby | |
velvyslanectví Japonského císařství | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Architekt | Josef Jäger |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Turbové |
| Současný majitel | Česko (pronajato Japonskému císařství) |
| Poloha | |
| Adresa | Maltézské náměstí 477/6 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, |
| Ulice | Maltézské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′9,96″ s. š., 14°24′18″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39511/1-855 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Turbů nebo Turbovský palác, zvaný také dům U Černého gryfa či U Tří stříbrných hvězd[1] je rokokový palác šlechtického rodu Turbů. Nachází se v Praze na Malé Straně na Maltézském náměstí 477/6. Je chráněn jako kulturní památka.[2] Od roku 1924 byla budova využívána jako sídlo mexického velvyslanectví. Později se stalo sídlem Japonského velvyslanectví v Praze, které zde sídlí i v současné době.[3]
Popis
Dvoupatrová budova s nízkým atikovým patrem obklopuje s dvěma přízemními křídly menší dvůr. Sedmiosé průčelí s pásovou bosáží v přízemí je členěno dvěma rizality a v patrech pilastrovým řádem s jónskými hlavicemi. Třetí patro je atikové, oddělené kordonovou římsou. Nad okny v prvním patře jsou nadokenní římsy. Z původní rokokové výzdoby interiéru se dochoval v prvním patře salon se štukovou dekorací stěn a stropu.[3]
Historie
Původní renesanční dům byl barokně přestavěn koncem 17. století. Po požáru v roce 1765 následovala přestavba do současné rokokové podoby, realizovaná v letech 1767–1768 podle projektu Josefa Jägera pro Františka Xavera Turbu (1719–1781).
Od roku 1924 v paláci sídlilo původně mexické vyslanectví, od roku 1957 pak velvyslanectví Japonského císařství v Československu, posléze pak v České republice. V souvislosti s tím byly zejména kolem roku 1932 provedeny některé novodobé adaptace, přesto je palác i díky své uliční fasádě považován za jednu z nejlepších rokokových přestaveb v Praze.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. 2. vyd. Praha: Panorama, 1991. 336 s. S. 283.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-16]. Identifikátor záznamu 151542 : Palác Turbů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Nakl. Akropolis 447 s. ISBN 978-80-85770-23-0.
Literatura
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 93.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Turbů na Wikimedia Commons - Hrady.cz