Příběhy o kronopech a fámech

Příběhy o kronopech a fámech (španělsky Historias de cronopios y de famas, česky doslovně Historie kronopů a fámů) je soubor krátkých povídek vydaný v roce 1962, jehož autorem je argentinský spisovatel, esejista a básník Julio Cortázar.

Argentinský spisovatel Jorge Luis Borges knihu zařadil mezi 75 titulů světové literatury projektu Osobní knihovna.^[1]

Surrealistická antologie v sobě zahrnuje humorné příběhy výstřední rodiny zasazené do všedního života argentinské ulice, návody k jednotlivým stavům (jak mít strach, návod k pláči, návod ke zpěvu, jak se chovat při kondolenčních návštěvách), stejně jako různé úvahy (možnosti abstrakce, vlastnosti jednoho křesla, portrét kasuára).

V posledním oddílu jsou popisovány typy bytostí rozdělené na kronopy, fámy a naděje, které se odlišují svými vlastnostmi a chováním. Kronopové jsou charakterizováni jako naivní idealisté, zmatení, nekonvenční a citliví. Naopak fámové oplývají přísností a pořádkumilovností. Naděje jsou vykresleny jako postavy jednoduché v základu nevšímavé, těžkopádné a bez jiskry invence.

Kniha je rozdělena do čtyř částí:

1. Příručka návodů
2. Podivné kratochvíle
3. Tvůrčí materiál
4. Příběhy o kronopech a fámech
   1. První a dosud nejistý výskyt kronopů, fámů a nadějí. Fáze mytologická.
   2. Příběhy o kronopech a fámech

• Příběhy o kronopech a fámech. Praha : Mladá fronta, 2004. (přeložila Lada Hazaiová; EDICE POVÍDKY sv. 6)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historias de cronopios y de famas na anglické Wikipedii.

• Jícha, J.: Příběhy o kronopech a fámech 1 (recenze) na iLiteratura.cz