Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou)
| Pěnčín | |
|---|---|
![]() obecní úřad | |
![]() ![]() | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Železný Brod |
| Obec s rozšířenou působností | Železný Brod (správní obvod) |
| Okres | Jablonec nad Nisou |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°41′16″ s. š., 15°14′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 096 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,38 km²[2] |
| Nadmořská výška | 536 m n. m. |
| PSČ | 468 21, 468 26 |
| Počet domů | 709 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pěnčín 57 468 21 Pěnčín info@pencin.cz |
| Starosta | Mgr. Ivan Matějček |
| Oficiální web: www | |
![]() Pěnčín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563749 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěnčín (německy Pintschei) je obec, která se nachází v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.
Historie
Původní území samostatných obcí tvořilo rozhraní mezi obyvatelstvem české a německé národnosti. České obyvatelstvo bylo usazeno v obci Alšovice a Bratříkov, zatímco německé obyvatelstvo ovládlo Černou Studnici, Krásnou (Šumburk), Jistebsko, Huť a Pěnčín. Vlastní Pěnčín je poprvé připomínán v pramenech v roce 1592, jako součást panství Svijany Jaroslava z Vartenberka (+ 1602). V roce 1614 koupil Svijany Jáchym Ondřej Šlik, 21. 6. 1621 popravený na Staroměstském náměstí v Praze společně s dalšími 27 šlechtici a měšťany. Svijanské panství získal Albrecht z Valdštejna, který je postoupil svému příbuznému Maxmiliánovi z Valdštejna, držiteli Mnichova Hradiště. Valdštejnové drželi Svijany až do roku 1814. Později se držiteli Svijan stali příslušníci knížecího rodu Rohanů, sídlící na zámku Sychrov. V roce 1820 v Pěnčíně vznikla sklárna, která zde byla v provozu až do konce druhé světové války.[4] V prostoru dnešního Pěnčína bylo za sklářské konjunktury více než 120 mačkáren skla a každá ve své podobě je vlastně stavebním originálem a spojuje je jedině název mačkárna skla (driketa).
Pěnčín je v současné době sídlem samosprávy.[5].
Části obce
Znak obce
V červeném štítě na zeleném návrší zlatá sklářská pec ve stříbrném stavení s modrým kvádrovaným soklem, zelenou střechou a modrou nástavbou krytou zelenou stříškou, dvěma okny a dvěma komíny po stranách. V návrší náhrdelník se sedmi stříbrnými perlami na žluté, nahoře zavázané šňůrce.
Fotogalerie
-
vila čp. 31 -
vila čp. 37 -
chalupa čp. 42 -
chalupa če. 59 -
dům čp. 53 -
okolí domu čp. 59 -
huťský hřbitov na severním okraji katastru Pěnčína -
výhled do údolí Žernovníku a na Černostudniční hřeben
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ GUTZEROVÁ, Naděžda. Černá studnice a Kittlův dům: Rozhledna postavená z trucu a dům lékaře, který se upsal ďáblu. Reflex/Lidé a Země [online]. 2021-04-10 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.pencin.cz [online]. [cit. 2010-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-27.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pěnčín na Wikimedia Commons - Pěnčín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce Pěnčín [1]
_-_obecn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad_(%C4%8Dp._57)%252C_v_pozad%C3%AD_%C4%8Dp._31.jpg)
_znak.jpg)
_vlajka.jpg)
