Oxid zlatitý

Oxid zlatitý
	krystalová struktura oxidu zlatitého
Obecné
Systematický název	Oxid zlatitý
Anglický název	Gold(III) oxide
Německý název	Gold(III)-oxid
Sumární vzorec	Au2O3
Vzhled	červenohnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	1303-58-8
Vlastnosti
Molární hmotnost	441,931 g/mol
Teplota rozkladu	155 °C (-1/2 O2); 250 °C (-3/2 O2)
Hustota	11,34 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	hydroxid draselný; roztok kyanidů; kyselina chlorovodíková
Součinitel tepelné vodivosti	1,256 Wm−1K−1
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−54,4 kJ/mol
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	80,0 kJ/mol
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid zlatitý (Au₂O₃) je nejstabilnějším z oxidů zlata, které v něm má oxidační číslo III. Je to červeno-hnědá tuhá látka. Je tepelně nestabilní, rozkládá se při 155 °C. Hydratovaná forma je mírně kyselá a rozpouští se v roztocích silných zásad, které pravděpodobně obsahují ion [Au(OH)₄]⁻.

Bezvodý Au₂O₃ může být připraven zahříváním hydratovaného Au₂O₃ v kyselině chloristé a chloristanem alkalického kovu při 250 °C a tlaku 30 MPa.

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid zlatitý na Wikimedia Commons