Oxid titanatý
| Oxid titanatý | |
|---|---|
![]() Molekula oxidu titanatého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid titanatý |
| Anglický název | Titanium(II) oxide |
| Německý název | Titan(II)-oxid |
| Sumární vzorec | TiO |
| Vzhled | bronzové krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12137-20-1 |
| PubChem | 61685 |
| SMILES | [Ti-]#[O+] |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 63,866 g/mol |
| Teplota tání | 1 750 °C |
| Teplota varu | 3 000 °C (přibližně) |
| Teplota změny krystalové modifikace | 991 °C (α → β) |
| Hustota | 4,89 g/cm3 |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyselina sírová kyselina chlorovodíková (ne) kyselina dusičná (ne) |
| Měrná magnetická susceptibilita | 17,34×10−6 cm3g−1 |
| Měrný elektrický odpor | 0,04 Ώm |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová (α) krychlová (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 416,5 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −519,7 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 916 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 34,77 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −495,0 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,786 JK−1 g−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid titanatý (TiO) je jedním z oxidů titanu, který v něm má oxidační číslo II. Může se vyskytovat v atmosféře chladnějších hvězd.
Odkazy
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid titanatý na Wikimedia Commons
Portály: Chemie
_oxide_molecule.png)