Oxepin
| Oxepin | |
|---|---|
![]() Strukturní vzorec | |
![]() Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | oxepin |
| Ostatní názvy | oxacykloheptatrien |
| Sumární vzorec | C6H6O |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 291-70-3 |
| PubChem | 6451477 |
| ChEBI | 230029 |
| SMILES | C1=CC=COC=C1 |
| InChI | InChI=1S/C6H6O/c1-2-4-6-7-5-3-1/h1-6H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 94,111 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxepin je heterocyklus se sedmičlenným kruhem obsahujícím jeden atom kyslíku a tři dvojné vazby. Nesubstituovaný oxepin C6H6O vytváří rovnovážnou směs s benzenoxidem.

Rovnováhu mezi oxepinem a benzenoxidem ovlivňují substituenty;[1] například 2,7-dimethylovaný derivát se vyskytuje převážně jako oxepinový tautomer, který je oranžovou kapalinou.[2]
V přírodě vzniká oxepin jako meziprodukt oxidace benzenu cytochromem P450;[3] podobně se vytváří i další arenoxidy z odpovídajících arenů.
Benzenoxidy se připravují dehydrohalogenacemi dihalogenepoxidů:[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxepine na anglické Wikipedii.
- ↑ E. Vogel; H. Günther. Benzene Oxide–Oxepin Valence Tautomerism. Angewandte Chemie International Edition in English. 1967, s. 385–401. doi:10.1002/anie.196703851.
- ↑ Leo Paquette; J. H. Barrett. 2,7-Dimethyloxepin. Organic Syntheses. 1969, s. 62. doi:10.15227/orgsyn.049.0062.
- ↑ R. Snyder; G. Witz; B. D. Goldstein. The Toxicology of Benzene. Environmental Health Perspectives. 1993, s. 293-306. doi:10.1289/ehp.93100293. PMID 8354177.
- ↑ J. R. Gillard; M. J. Newlands; J. N. Bridson; D. J. Burnell. π-Facial stereoselectivity in the Diels–Alder reactions of benzene oxides. Canadian Journal of Chemistry. 1991, s. 1337-1343. doi:10.1139/v91-199.
Portály: Chemie

