Otranto

Otranto
Pohled z moře
Poloha
Souřadnice	40°8′52″ s. š., 18°29′9″ v. d.
Nadmořská výška	15 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie Itálie
Region	Apulie
Provincie	Lecce
Otranto
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	77,2 km²
Počet obyvatel	5 892 (31. 12. 2018)
Hustota zalidnění	76,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Pierpaolo Cariddi (nezávislý)
Oficiální web	www.comune.otranto.le.it
Telefonní předvolba	0836
PSČ	73028
Označení vozidel	LE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otranto je město v Itálii na poloostrově Salento. Patří k provincii Lecce v kraji Apulie. Žije zde přibližně 5 600^[1] obyvatel. Otranto je nejvýchodnějším městem Itálie a od Albánie je odděleno Otrantským průlivem, širokým okolo 80 km.^[2] Je také sídlem Otrantské arcidiecéze, pro svou polohu bývá nazýváno „brána Orientu“.

Město založili Řekové pod názvem Ὑδροῦς, což se v římských dobách polatinštilo na Hydruntum. Ve středověku bylo součástí Byzantské říše a většina obyvatel mluvila řecky, žila zde také významná židovská komunita. V roce 1480 Otranto dobyli Turci, které vedl Gedik Ahmed Paša, a povraždili okolo osmi set místních obyvatel, kteří odmítli přijmout islám. Oběti byly roku 2013 kanonizovány jako mučedníci z Otranta.^[3] O strategický přístav se bojovalo za napoleonských válek, za první světové války i druhé světové války. Dne 28. března 1997 se nedaleko města potopila albánská loď Kateri i Radës a zahynulo okolo osmdesáti osob.

Otranto je členem sdružení historických měst I borghi più belli d’Italia. Významnou památkou je Otrantská katedrála zasvěcená Zvěstování Panny Marie, postavená v období normanské nadvlády a vysvěcená roku 1088. V katedrále se nachází největší mozaiková dlažba v Itálii.^[4] Za pozornost stojí rovněž pevnost Aragonců z konce 15. století, Chiesa di San Pietro, která je jediným dochovaným chrámem z byzantských dob na Apeninském poloostrově, a nedaleký klášter San Nicola di Casole. Oblíbenými výletními cíli v okolí jsou maják Faro di Punta Palascia, bauxitové jezírko a jeskyně Grotta Romanelli, nachází se zde také řada pláží. Podnebí je středozemní.

Město proslavil gotický román Horace Walpolea Otrantský zámek z roku 1764, známý i z filmového zpracování Jana Švankmajera.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otranto na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky