Ota IV. Burgundský
| Ota IV. Burgundský | |
|---|---|
| burgundský hrabě, hrabě z Artois a ze Châlonu | |
![]() Otova pečeť | |
| Narození | 1248? |
| Úmrtí | 1302/březen 1303[1] ? |
| Pohřben | Klášter Lys Klášter Cherlieu |
| Manželky | Filipa z Baru Mahaut z Artois |
| Potomci | Alix Johana II. Burgundská Blanka Burgundská Robert Burgundský Jan |
| Dynastie | Ivrejští |
| Otec | Hugo ze Châlonu |
| Matka | Adéla Meranská |
| Příbuzní | Renaud Burgundský a Q133273016 (sourozenci)Johana III. Burgundská[2], Markéta Burgundská, Blanche van Frankrijk a Izabela Francouzská (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ota IV. Burgundský (francouzsky Othon IV de Bourgogne, před 1248? – 1302/březen 1303[1] ?) byl hrabě burgundský, z Artois a ze Châlonu. Podílel se na vojenské kampani francouzského krále roku 1283 na Sicílii a také byl účastníkem aragonské křížové výpravy.[1]
Život
Narodil se jako syn Huga ze Châlonu a Adély, dcery burgundského hraběte Oty VII. z Andechsu. Roku 1263 se oženil s Filipou, dcerou Theobalda z Baru a o tři roky později zdědil po otci titul hraběte ze Châlonu. Burgundské hrabství zdědil po matčině smrti roku 1279. Odmítl složit lenní hold římskému králi Rudolfovi a díky tomu se za branami Besançonu objevila početná Rudolfova vojska, Ota se posil nedočkal a bez boje se vzdal.[3] Po smrti Rudolfa Habsburského Ota pokračoval v protiříšské politice. Roku 1295 zasnoubil svou starší dceru se synem francouzského krále Filipa IV. a tajnou smlouvou na krále převedl hraběcí práva. Nový římský král Adolf Nasavský prohlásil Burgundské hrabství za léno připadlé říši a burgundská šlechta se vojensky bránila připojení k Francii. Adolfův nástupce Albrecht I. Habsburský posléze díky plánovanému manželskému spojení[pozn. 1] připojení hrabství k francouzské koruně odsouhlasil.[4]
Díky novému sňatku s Mahaut z Artois se Ota stal roku 1302 hrabětem stejnojmenného hrabství. Zemřel na následky zranění z bitvy u Cassellu a byl pohřben nejprve v klášteře Lys a po šesti letech byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Cherlieu. Jeho náhrobek byl dílem Jeana Pépina de Huy, dochované části jsou dnes v depozitáři pařížského Louvru.[5]
Vývod z předků
| Štěpán II. z Auxonne | ||||||||||||
| Étienne II. z Auxonne | ||||||||||||
| Judita Lotrinská | ||||||||||||
| Jan I. ze Châlonu | ||||||||||||
| Vilém ze Châlonu | ||||||||||||
| Beatrix ze Châlonu | ||||||||||||
| Beatrix Švábska | ||||||||||||
| Hugo ze Châlonu | ||||||||||||
| Odo II. Burgundský | ||||||||||||
| Hugo III. Burgundský | ||||||||||||
| Marie ze Champagne | ||||||||||||
| Mahaut Burgundská | ||||||||||||
| Guigues V. z Albonu | ||||||||||||
| Beatrix z Albonu | ||||||||||||
| Beatrix z Monferrata | ||||||||||||
| 'Ota IV. Burgundský' | ||||||||||||
| Bertold III. z Andechsu | ||||||||||||
| Bertold IV. z Andechsu | ||||||||||||
| Hedvika z Wittelsbachu | ||||||||||||
| Ota VII. z Andechsu | ||||||||||||
| Dedi V. Wettinský | ||||||||||||
| Anežka z Rochlitz | ||||||||||||
| Mechtilda z Heinsbergu | ||||||||||||
| Adéla Meranská | ||||||||||||
| Fridrich I. Barbarossa | ||||||||||||
| Ota I. Burgundský | ||||||||||||
| Beatrix Burgundská | ||||||||||||
| Beatrix II. Burgundská | ||||||||||||
| Theobald V. z Blois | ||||||||||||
| Markéta z Blois | ||||||||||||
| Adéla Francouzská | ||||||||||||
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c www.manfred-hiebl.de
- ↑ Kindred Britain.
- ↑ KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493). Praha: Argo, 2003. 254 s. ISBN 80-7203-453-7. S. 61. Dále jen Habsburkové ve středověku.
- ↑ Habsburkové ve středověku, str. 81
- ↑ Jean Pépin De Huy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota IV. Burgundský na Wikimedia Commons
| Burgundský hrabě | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Adéla |
1279–1302 Ota IV. Burgundský |
Nástupce: Robert |
