Ostrava (tanker)

Ostrava (tanker)
Základní údaje
Typ	cisternová
Majitel	Československá námořní plavba
Domovský přístav	Praha
Spuštěna na vodu	1959
Uvedena do služby	1959
Panenská plavba	1959
Osud	prodána
Technická data
Prostornost	20 195 DWT
Výtlak	13 339 BRT
Délka	170 m
Šířka	22 m
Ponor	9,50 m
Pohon	1 vznětový motor 6 434 kW
Palivo	mazut
Rychlost	14,2 uzlu
Dosah	13 000 mil
Posádka	48

Ostrava byl název největší československé námořní lodi, kterou čs. stát používal pro přepravu tekutých pohonných hmot. Byla vyrobena v jugoslávské Pule a koupena za čínské peníze. Čína tehdy nesměla námořní plavbu provozovat. Plavila se pod československou vlajkou v letech 1959 až 1965, pak ji Čína převzala. Posádku motorového tankeru tvořilo 49 mužů.^[1]

Byla to největší československá námořní loď, cisternová, dlouhá 170 metrů, výtlak 13 339 BRT, cestovní rychlost dosahovala zhruba 15 uzlů.^[2] Byla poháněná jedním spalovacím motorem o výkonu 6 434 kW, díky němuž dokázala vyvinout cestovní rychlost až 15 uzlů. Motor měl spotřebu 30 tun paliva denně.

Interiér byl moderní, jako první naše loď měla i klimatizaci, u kajut byly sprchové kouty, byly zde tři jídelny a kapitánský salón.^[1]

Loď Ostrava byla využívána na trase mezi přístavy na Černém moři a Dálným východem (hlavně Čínou), někdy brala při zpáteční cestě náklady v Arabském zálivu určené pro přístavy ve Středozemním moři, mnohdy se vracela prázdná. Protože s tímto typem lodi neměli českoslovenští námořníci zkušenosti, posádka byla mezinárodní.

Plavidlo bylo vyřazeno z evidence Československé námořní plavby v roce 1965. Loď spolu s několika dalšími převzala Čínská lidová republika v rámci vyrovnání jejích předchozích investic.

• 
  Celkový pohled na pravobok
• 
  Pohled na příď
• 
  Kotvy na přídi
• 
  Žebřík pro lodivoda (pilota)
• 
  Příď
• 
  Na kotvě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava (tanker) na Wikimedia Commons
• Na webu Námořní plavby Archivováno 22. 2. 2015 na Wayback Machine.
• Na webu Dopravní noviny