Oskar Perron

Oskar Perron
Oskar Perron (1948)
Narození	7. května 1880 Frankenthal
Úmrtí	22. února 1975 (ve věku 94 let) Mnichov
Místo pohřbení	hřbitov v Bogenhausenu (48°8′52″ s. š., 11°36′5″ v. d.) Haidhausen Friedhof (48°8′5″ s. š., 11°36′15″ v. d.)
Alma mater	Mnichovská univerzita
Povolání	matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Univerzita Tübingen (1910–1913) Heidelberská univerzita (1913–1922) Mnichovská univerzita (1922–1960)
Ocenění	Železný kříž (1918) čestný doktorát Univerzity Tübingen (1956) Bavorský řád za zásluhy (1959)
Rodiče	Heinrich Perron
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Perron (7. května 1880 Frankenthal, Německé císařství – 22. února 1975 Mnichov, Západní Německo) byl německý matematik zabývající se především diferenciálními rovnicemi, ale i algebrou, analytickou teorií čísel či harmonickými funkcemi. Společně s Ferdinandem Georgem Frobeniem je spoluautorem tzv. Perronovy-Frobeniovy věty, důležitého výsledku v oblasti lineární algebry. Je také původcem jedné z možných definic integrálu dnes známého jako Henstockův-Kurzweilův integrál.

Oskar Perron byl od roku 1919 členem akademie Leopoldina a dalších učených společností: Heidelberská akademie věd (1917), Bavorská akademie věd (1924), Akademie věd v Göttingenu (1928). V roce 1934 byl předsedou Německého svazu matematiků. Získal čestné doktoráty Univerzity Tübingen (1956) a Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči (1960).

V roce 1959 vyznamenán Bavorským řádem za zásluhy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Perron na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Perron na Wikimedia Commons