Ondřej Uherský
| Ondřej Uherský | |
|---|---|
| haličský a zvenigorodský kníže | |
 Znak Uherska | |
| Narození | 1210? |
| Úmrtí | 1233/1234? |
| Manželka | Helena Novgorodská |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Ondřej II. Uherský |
| Matka | Gertruda Meranská |
| Příbuzní | Anna Marie Uherská, Alžběta Uherská, Jolanda Uherská, Béla IV. Uherský, Štěpán Pohrobek a Koloman Haličský (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřej Uherský (maďarsky András, ukrajinsky Андрій Андрійович, 1210? – 1233/1234?, Halič) byl haličský a zvenigorodský kníže z dynastie Arpádovců. Celý život strávil bojem o Haličské knížectví.
Narodil se jako nejmladší syn krále Ondřeje II. a Gertrudy, dcery meranského vévody Bertolda. Původně byl zasnouben s Isabelou, dcerou arménského krále Lva, s tím, že po jeho skonu nastoupí na trůn. Okolo roku 1219 se oženil s Helenou Marií, nejmladší dcerou knížete Mstislava Udatného, a získal tak od tchána Přemyšl a Haličské knížectví, které původně patřilo jeho staršímu bratrovi Kolomanovi.[1] O Halič jej na výzvu místních pánů připravil Daniel Haličský, po dobytí města jej propustil a ani uherské armádě se nepodařilo situaci zvrátit. Příchozí vojsko sklátila epidemie.[2] Roku 1231 se Ondřejovi za vojenské podpory otce a bratra Bély podařilo Halič znovu získat. Zemřel zřejmě roku 1234 v obležené Haliči.[3]