Cecilie Bádenská

Cecilie Bádenská
Cecilie Bádenská
Rodné jméno	Princess Cäcilie Auguste of Baden
Narození	20. září 1839; Karlsruhe, Bádenské velkovévodství
Úmrtí	12. dubna 1891 (ve věku 51 let) nebo 13. dubna 1891 (ve věku 51 let); Charkov Ruské impérium
Místo pohřbení	Chrám svatých Petra a Pavla v Petrohradě
Povolání	aristokratka
Nábož. vyznání	pravoslaví
Choť	Michail Nikolajevič Ruský
Děti	Nikolaj Michajlovič; Anastázie Michajlovna; Michail Michajlovič; Georgij Michajlovič; Alexandr Michajlovič; Sergej Michajlovič; Alexej Michajlovič
Rodiče	Leopold I. Bádenský; Žofie Vilemína Švédská
Rod	Zähringové
Příbuzní	Alexandrina Bádenská, Marie Bádenská, Vilém Bádenský, Fridrich I. Bádenský, Ludvík II. Bádenský a Karel Bádenský (sourozenci)
Znak
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.

Původ

Cecilie se narodila jako osmé (nejmladší) dítě a třetí dcera bádenského velkovévody Leopolda I. a jeho ženy švédské princezny Žofie Vilemíny. Její otec a matka byli oba potomci prvního bádenského velkovévody Karla Fridricha. Cecíliin otec Leopold I. byl jeho mladším synem a její matka Žofie byla jeho pravnučkou (její matka Frederika byla bádenská princezna, vnučka Karla Fridricha).

Manželství, rodina

Ve svých sedmnácti letech, 16.^jul./ 28. srpna 1857^greg., byla provdána za nejmladšího syna ruské cara Mikuláše I., velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832–1909). Cecílie po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna. Ač bylo manželství tradičně domluveno, bylo šťastné.

Pár spolu měl sedm dětí, z toho šest synů a jedinou dceru:

1. Nikolaj Michajlovič (26. 4. 1859 Carskoje Selo – 24. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný
2. Anastázie Michajlovna (28. 7. 1860 Petrodvorec – 11. 3. 1922 Èze)
- ⚭ 1879 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský (19. 3. 1851 Ludwigslust – 10. 4. 1897 Cannes), velkovévoda meklenbursko-zvěřinský od roku 1883 až do své smrti
3. Michail Michajlovič (16. 10. 1861 Petrohrad – 26. 4. 1929 Londýn)
- ⚭ 1891 hraběnka Sofie z Merenbergu (1. 6. 1868 Ženeva – 14. 9. 1927 Londýn)
4. Georgij Michajlovič (23. 8. 1863 Tetri Ckaro – 28. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky
- ⚭ 1900 princezna Marie Řecká a Dánská (3. 3. 1876 Athény – 14. 12. 1940 tamtéž)
5. Alexandr Michajlovič (13. 4. 1866 Tbilisi – 26. 2. 1933 Roquebrune-Cap-Martin)
- ⚭ 1894 Xenie Alexandrovna (6. 4. 1875 Petrohrad – 20. 4. 1960 Roquebrune-Cap-Martin)
6. Sergej Michajlovič (7. 10. 1869 Bordžomi – 18. 7. 1918 Alapajevsk), zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný
7. Alexej Michajlovič (28. 12. 1875 Tbilisi – 2. 3. 1895 Sanremo), podlehl souchotinám, svobodný a bezdětný

Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat, z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.

Jelikož byl velkokníže Michail po dvacet let (1862–1882) generálním guvernérem ruského Kavkazu, strávila rodina dlouhou dobu v Tbilisi.