Olga Danilovićová

Olga Danilovićová Олга Даниловић
Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023
Stát	Srbsko Srbsko
Datum narození	23. ledna 2001 (24 let)
Místo narození	Bělehrad, Srbsko
Bydliště	Bělehrad, Srbsko
Výška	182 cm[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 090 777 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	219–131
Tituly	2 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění	33. místo (5. května 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2025)
French Open	4. kolo (2024)
Wimbledon	2. kolo (2025)
US Open	2. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů	53–31
Tituly	2 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění	104. místo (24. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2025)
French Open	čtvrtfinále (2025)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	1. kolo (2025)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250702a2. července 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Danilovićová (cyrilice: Олга Даниловић, Danilović, * 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. Dvě singlové a jednu deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2025 na 33. místě a ve čtyřhře v dubnu 2023 na 104. místě. Trénuje ji Španěl Alejandro García Cenzano. Dříve tuto roli plnil Španěl Àlex Corretja, jenž byl jejím mentorem od sezóny 2016.^[3] V letech 2017–2018 ji vedl Juan Lizariturry.^[4] a poté Slovinec Robert Cokan.^[1]

V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 5–5 ve čtyřhře.^[5]

V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou^[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017^[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.^[8]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.^[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.^[2]

Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.^[9][10][1]

Druhý singlový titul na túře WTA si odvezla z říjnového Guangzhou Open 2024 v Kantonu. Z pozice osmdesáté šesté hráčky žebříčku ve finále přehrála kvalifikantku Caroline Dolehideovou, která na ni uhrála jen čtyři gamy. Američanku z počátku druhé stovky porazila i potřetí v kariéře. Bodový zisk ji po skončení poprvé posunul do Top 60, když 28. října 2024 figurovala na 52. místě klasifikace.^[11][12]

Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky Svetlany, rozené Radivoševićové, působící v Radio-televiziji Srbije. Má mladší sestru Sonju a bratra Vuka.

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	29. července 2018	Moskva, Rusko	International	antuka	Anastasija Potapovová	7–5, 6–7(1–7), 6–4
Finalistka	1.	17. července 2022	Lausanne, Švýcarsko	WTA 250	antuka	Petra Martićová	4–6, 2–6
Vítězka	2.	27. října 2024	Kanton, Čína	WTA 250	tvrdý	Caroline Dolehideová	6–3, 6–1
Finalistka	2.	20. dubna 2025	Rouen, Francie	WTA 250	antuka (h)	Elina Svitolinová	4–6, 6–7(8–10)

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	23. května 2018	Taškent, Uzbekistán	International	tvrdý	Tamara Zidanšeková	Irina-Camelia Beguová Ioana Raluca Olaruová	7–5, 6–3
Finalistka	1.	7. března 2021	Lyon, Francie	WTA 250	tvrdý (h)	Eugenie Bouchardová	Viktória Kužmová Arantxa Rusová	6–3, 7–5, [7–10]
Vítězka	2.	16. července 2022	Lausanne, Švýcarsko	WTA 250	antuka	Kristina Mladenovicová	Ulrikke Eikeriová Tamara Zidanšeková	bez boje
Finalistka	1.	5. února 2023	Lyon, Francie	WTA 250	tvrdý (h)	Alexandra Panovová	Cristina Bucșová Bibiane Schoofsová	6–7(3–7), 3–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	červenec 2023	Båstad, Švédsko	antuka	Emma Navarrová	7–6(7–4), 3–6, 6–3
Vítězka	2.	březen 2025	Antalya, Turecko	antuka	Victoria Jiménez Kasintsevová	6–2, 6–3

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	červen 2022	Makarska, Chorvatsko	antuka	Aleksandra Krunićová	Dalila Jakupovićová Tena Lukasová	7–5, 2–6, [5–10]
Vítězka	1.	září 2022	Bari, Itálie	antuka	Elisabetta Cocciarettová	Andrea Gámizová Eva Vedderová	6–2, 6–3

č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
1.	listopad 2016	Antalya, Turecko	W10	antuka	Vivien Juhászová	6–2, 6–3
2.	březen 2017	Antalya, Turecko	W15	antuka	Julia Grabherová	6–3, 6–2
3.	březen 2018	Pula, Itálie	W25	antuka	Federica di Sarraová	6–4, 6–3
4.	červenec 2018	Versmold, Německo	W60	antuka	Laura Siegemundová	5–7, 6–1, 6–3
5.	září 2019	Montreux, Švýcarsko	W60	antuka	Julia Grabherová	6–2, 6–3
6.	květen 2023	Madrid, Španělsko	W100	antuka	Sara Sorribesová Tormová	6–2, 6–3
7.	říjen 2024	Cornellà de Llobregat, Španělsko	W100	tvrdý	Arantxa Rusová	6–2, 6–0

Čtyřhra (1 titul)

č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
1.	listopad 2016	Antalya, Turecko	W10	antuka	Berfu Cengizová	Tayisiya Mordergerová Yana Mordergerová	6–4, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	2016	French Open	antuka	Paula Arias Manjónová	Olesja Pervušinová Anastasija Potapovová	3–6, 6–3, [10–8]
Vítězka	2017	Wimbledon	tráva	Kaja Juvanová	Caty McNallyová Whitney Osuigweová	6–4, 6–3
Vítězka	2017	US Open	tvrdý	Marta Kosťuková	Lea Boškovićová Wang Si-jü	6–1, 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.

1. ↑ ^{a b c} Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20250506a6. května 2025
2. ↑ ^{a b c} Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250506a6. května 2025
3. ↑ Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. ↑ OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-07-2018. (srbsky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. ↑ Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
6. ↑ BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
7. ↑ Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky) 
8. ↑ Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky) 
9. ↑ Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
10. ↑ Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
11. ↑ Danilovic beats Dolehide in Guangzhou to end six-year title drought. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
12. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Danilovičová po šesti letech vyhrála turnaj WTA. V Guangzhou slaví poprvé na tvrdém povrchu. TenisPortal.cz [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Danilovićová na Wikimedia Commons
• Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Olga Danilovićová na X

Portály: Tenis | Lidé