Odo z Novary
| Blahoslavený Odo z Novary OCart | |
|---|---|
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | kartuziánský řád |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | asi 1100 |
| Místo narození | Novara |
| Datum úmrtí | 14. ledna 1198 |
| Místo úmrtí | Tagliacozzo |
| Svatořečení | |
| Beatifikace | 31. května 1859 bazilika sv. Petra beatifikoval Pius IX. |
| Svátek | 14. leden |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavený Odo z Novary (italsky Oddone di Novara, asi 1100, Novara – 14. ledna 1198, Tagliacozzo) byl italský římskokatolický kněz a člen kartuziánského řádu. Od roku 1859 jej katolická církev uctívá jako blahoslaveného.
Život
V mládí vstoupil do kartuziánského řádu a po čase začal vykonávat funkci převora v kartouze Geirach ve Slovinsku. Dostával se však často do konfliktů s biskupem diecéze, ve které se jeho klášter nacházel. Odešel proto do Říma prosit papeže, aby mohl složit úřad. Když obdržel souhlas, uchýlil se do kartouzy Tagliacozzo a prožil zde zbytek života jako řadový mnich. Zemřel 14. ledna 1198.
Úcta
Nedlouho po jeho smrti dal papež Řehoř IX. podnět k prozkoumání jeho života za účelem případné beatifikace. Závěry šetření popisují Oda jako skromného a příkladného člověka milujícího Boha.[1] Odo byl beatifikován až v roce 1859 papežem bl. Piem IX. a jeho liturgická památka byla stanovena na 14. leden. Za zázrak potřebný k beatifikaci, byla uznána ta skutečnost, že Tagliacozzo bylo jediným místem, které nebylo poškozeno během zemětřesení, které celé jeho okolí postihlo ve výroční den Odova úmrtí v roce 1784.
Odkazy
Reference
- ↑ BUTLER, Alban, BURNS, Paul: Butler's Lives of the Saints, str. 96
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Odo z Novary na Wikimedia Commons
- Santi e beati certosini (italsky)