Obléhání Drégely
| Obléhání Drégely (1552) | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Habsbursko-osmanská válka v letech 1551–1562 | |||
 Hrob György Szondyho | |||
| Trvání | 5.–9. července 1552 | ||
| Místo | Drégely, Uhersko | ||
| Souřadnice | 48°1′ s. š., 19°2′ v. d. | ||
| Výsledek | Osmanské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg.png){kind=small}
.svg.png){kind=small}
Obléhání Drégely bylo vojenské střetnutí mezi uhersko-habsburskou posádkou a osmanskými vojsky, během něhož Osmané oblehli malý hrad Drégely. Obrancem hradu byl György Szondy s hrstkou mužů. Osmané po několika dnech obléhání hrad dobyli a obránce hradu zabili.
Pozadí
Po dobytí Veszprému si Ali Hadim Paša stanovil jako první cíl dalšího dobývání hrad Drégely, který byl v té době malou pevností. Hrad byl postaven k ochraně proti vnitřním nepokojům a náhlým útokům plenících rytířů nebo obyčejných banditů. Měl nanejvýš 150 mužů pod vedením kapitána Györgye Szondyho. V době obléhání byl ve špatném stavu, s chatrnými zdmi, bez děl či střelného prachu. Szondy měl při obraně po svém boku poručíka Jánose Zoltaye.[1] Szondy se místo kapitulace rozhodl hrad bránit i když věděl, že žádné posily nedorazí.[2]
Obléhání
Ali Paša dorazil k Drégely 5. července 1552 s vojskem o síle 8 000–10 000 mužů. Začal hloubit zákopy a připravovat děla, mezi nimiž byly 4 těžká děla na ničení hradeb a 6 polních děl. Následujícího dne Osmané bombardovali hradní věž, která chránila bránu, přitom zabili a posléze pohřbili Jánose Zoltaye. Když pevnost přestal sloužit svému účelu a nastal čas k útoku, vyslal Ali Pasha kněze, který vyzval Szondyho, aby se vzdal, což Szondy odmítl. Ali následně vyslal k Szondymu dva mladé sluhy, kteří v případě jeho smrti, ho čestně pohřbí. I tato nabídka byla odmítnuta. Szondy krátce před útokem spálil všechen svůj majetek, aby se nedostal do rukou Osmanů.[2] 9. července zahájili Osmané rychlý útok, který se nedalo zastavit. Následovala krátká, ale krutá bitva. I když byl Szondy zraněn, pokračoval v boji, dokud v boji nepadl.[1][3] Většina obránců hradu padla, kromě 10 maďarských Hajduků, kteří byli vzati do zajetí.[2]
Osmané z úcty k padlému György Szondymu jeho tělo pohřbili s plnými vojenskými poctami a na jeho hrobě vztyčili jeho kopí s vlajkou.[1][3]
Následky
Díky tomuto vítězství Osmané dokázali obsadit nedaleké pevnosti, které se jim vzdaly bez boje.[1][3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Drégely na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d BÁNLAKY, József. A magyar nemzet hadtörténelme. mek.oszk.hu [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c SZANTAI, Gabor. 33 Castles, Battles, Legends. [s.l.]: Szántai Gábor 214 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: C1s9EAAAQBAJ.
- ↑ a b c HORVÁTH, Jenő. Magyar hadi krónika: a magyar nemzet ezeréves küzdelmeinek katonai története. [s.l.]: Magyar Tudományos Akadémia Hadtudományi Bizottsága, 1895. 1066 s. Dostupné online. S. 61. (maďarsky) Google-Books-ID: hc9AAAAAYAAJ.