O-Ringen

O-Ringen (dříve nazývaná jako "švédských 5 dní") je mezinárodní soutěž v orientačním běhu, která se každoročně koná v různých oblastech Švédska. Pro orientační běžce je O-Ringen jejich Mekka. Tento závod přitahuje značnou pozornost sdělovacích prostředků ve Švédsku a vyhrát O-Ringen je často považováno za druhý nejvyšší (po mistrovství světa) možný úspěch v kariéře orientačního běžce, kterého kdy může dosáhnout. Soutěž probíhá v červenci, a koná se v úseku 5 dní, kdy každý aktivní den je jedna z etap soutěže. Soutěžícím jsou přiřazeny startovací časy pouze v prvních čtyřech fázích závodu, na páté a poslední etapě se využívá „intervalový start“. V intervalovém závodě se na trať vydá nejprve nejlepší závodník z předchozích etap a za ním podle ztrát, které na něj nabrali v průběhu etap, vyrazí ostatní. To znamená, že první běžec, který proběhne cílovou čarou, je vítěz.
Historie
O-Ringen byl poprvé zorganizován v roce 1965 v Dánsku, za účasti 156 účastníků. Od té doby se zájem o tyto závody stupňuje. Do dnes drží rekord v počtu účastníků O-Ringen 1985, kdy do Falunu dorazilo na 25 021 běžců.
O-Ringen byl zařazen do seriálu světového poháru v OB v roce 1998, 2007 a 2008.
V roce 2009 byly odměny pro vítěze v hlavní kategorii u mužů a žen v celkové výši půl milionu korun. Konečný výsledek v elitních třídách juniorů se započítává do Silva Junior Cupu.
Rekordy
- vůbec první etapa švédských 5-dní se konala v Dánsku.
- Ulla Lindkvistová má nejvíce titulů v ženské elitě s osmi vítězstvími.
- Lars Lönnkvist má nejvíce titulů v pánské elitě se čtyřmi vítězstvími.
Výsledky
| Rok | Místo | Počet běžců | Vítězka | Vítěz |
|---|---|---|---|---|
| 1965 | Skåne, Blekinge, Dánsko | 156 | ||
| 1966 | Småland, Västergötland | 672 | ||
| 1967 | Motala | 1 910 | ||
| 1968 | Borås | 3 250 | ||
| 1969 | Rommehed | 5 355 | ||
| 1970 | Kristianstad | 6 378 | ||
| 1971 | Malmköping | 8 627 | ||
| 1972 | Eksjö | 8 253 | ||
| 1973 | Rättvik | 10 449 | ||
| 1974 | Kristianstad | 10 196 | ||
| 1975 | Haninge | 9 322 | ||
| 1976 | Ransäter | 14 843 | ||
| 1977 | Visby | 7 186 | ||
| 1978 | Skara | 15 148 | ||
| 1979 | Örebro | 15 842 | ||
| 1980 | Uppsala | 15 142 | ||
| 1981 | Mohed | 18 983 | ||
| 1982 | Luleå | 13 631 | ||
| 1983 | Anderstorp | 22 498 | ||
| 1984 | Bräkne | 16 123 | ||
| 1985 | Falun | 25 021 | ||
| 1986 | Borås | 17 353 | ||
| 1987 | Norrköping | 16 216 | ||
| 1988 | Sundsvall | 16 413 | ||
| 1989 | Östersund | 17 818 | ||
| 1990 | Göteborg | 20 172 | ||
| 1991 | Arboga | 16 581 | ||
| 1992 | Södertälje | 17 806 | ||
| 1993 | Falkenberg | 15 006 | ||
| 1994 | Örnsköldsvik | 14 414 | ||
| 1995 | Hässleholm | 14 304 | ||
| 1996 | Karlstad | 17 007 | ||
| 1997 | Umeå | 11 179 | ||
| 1998 | Gävle | 13 249 | ||
| 1999 | Borlänge | 15 238 | ||
| 2000 | Hallsberg | 13 740 | ||
| 2001 | Märsta | 12 525 | ||
| 2002 | Skövde | 14 651 | ||
| 2003 | Uddevalla | 14 998 | ||
| 2004 | Göteborg | 13 259 | ||
| 2005 | Skillingaryd | 12 657 | ||
| 2006 | Mohed | 13 500 | ||
| 2007 | Mjölby | 14 300 | ||
| 2008 | Sälen | 24 375 | ||
| 2009 | Eksjö | 15 589 | ||
| 2010 | Örebro | 16 069 | ||
| 2011 | Mohed | 12 939 | ||
| 2012 | Halmstad | 21 172 | ||
| 2013 | Boden | 12 907 | ||
| 2014 | Kristianstad | 23 088 | ||
| 2015 | Borås | 18 058 | ||
| 2016 | Sälen | 24 313 | ||
| 2017 | Arvika | 15 127 | ||
| 2018 | Örnsköldsvik | 17 171 | ||
| 2019 | Norrköping | 21 221 | ||
| 2020 | --- | |||
| 2021 | --- | |||
| 2022 | Uppsala | |||
| 2023 | Åre | |||
| 2024 | Oskarshamn | |||
| 2025 | Jönkoping | |||
| 2026 | Göteborg |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku O-Ringen na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu O-Ringen na Wikimedia Commons