Nový Hrádek (Lukov)

Nový Hrádek
Starší část hradu
Starší část hradu
Základní informace
Slohgotický
Výstavba14. století
Materiáldvojslídný svor
StavebníkJan Jindřich
Poloha
AdresaLukov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°50′15,5″ s. š., 15°54′24″ v. d.
Nový Hrádek
Nový Hrádek
Další informace
Rejstříkové číslo památky15711/7-6534 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Hrádek u Lukova je rozsáhlá a dobře uchovaná zřícenina hradu plášťového typu, ležící asi 2,5 km jižně od Lukova na Znojemsku. Od roku 1973 je chráněna jako kulturní památka,[1] od roku 2001 má status Národní kulturní památky.[2] Zpřístupněná veřejnosti, je v majetku České republiky; správu vykonává Národní památkový ústav). Hrad se nachází na území Národního parku Podyjí. Území hradu je zahrnuto v zóně soustředné péče.

Historie

Mladší část postavená v 15. století. Za první republiky zde byla ubytovna Klubu českých turistů.
Mladší část postavená v 15. století. Za první republiky zde byla ubytovna Klubu českých turistů.
Z koruny zdi mladšího hradu se otevírá výhled na okolní krajinu. Území je součástí dvou národních parků: českého Podyjí a rakouského Thayatalu, hranici mezi oběma státy tvoří řeka Dyje.
Z koruny zdi mladšího hradu se otevírá výhled na okolní krajinu. Území je součástí dvou národních parků: českého Podyjí a rakouského Thayatalu, hranici mezi oběma státy tvoří řeka Dyje.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1358,[3] jeho zakladatelem je moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr císaře Karla IV. Jošt Lucemburský, syn Jana Jindřicha, přenechal hrad roku 1403 svému stoupenci Přechovi z Kojetic. Léta 1418 jej získal rakouský šlechtic Osvald z Eytzingu, který vlastnil i nedaleký hrad Kaja, na protějším břehu Dyje. V 15. století byl hrad v několika etapách přestavován a rozšířen o druhou část, tzv. „mladší hrad“, na začátku 16. století dospěl do současné rozlohy.

V 16. století se na hradě vystřídalo několik šlechtických majitelů, Pánové z Kunštátu, Krajířové z Krajku, Ditrichštejnové, Tetourové z Tetova, Čertorejští z Čertorej, nebo Štrejnové ze Švarcenavy. V 17. století se hrad dostal na dlouhou dobu do držení Althannů, majitelů nedalekého Vranova. Na sklonku třicetileté války, pravděpodobně v roce 1645, byl hrad obsazen a pobořen švédskými vojsky generála Torstensona. Hrad byl jako sídlo opuštěn a dále využíván pouze ke skladovacím účelům. Na počátku 19. století nechali noví vlastníci Mnizskové a Stadničtí upravit několik místností k obývání, hospodářské budovy na nádvoří byly přestavěny na hájovnu. Za první republiky užíval hrad Klub českých turistů, který ho zpřístupnil a zřídil zde noclehárnu s kapacitou 20 lůžek.[4]

Dne 21. srpna 1946 byla ve znojemské Besedě obnovena činnost Klubu československých turistů, jehož hlavním úkolem mělo být zřízení rekreačních míst, která za války zanikla. Trausnický mlýn se nacházel v majetku ZME a budova restaurace byla pustá a prázdná, krytina střechy rozebrána a tím se také poslední poschodí budovy nacházelo v neobyvatelném stavu, rekreační místo Devět mlýnů převzala vojenská správa, která si zde zřídila vojenské rekreační středisko a Nový Hrádek s bytem hajného a s turistickou noclehárnou pustl a chátral.

Smutný osud Nového Hrádku. Na půl cesty ze Znojma do Vranova je zřícenina Nového Hrádku, umístěna v romantickém údolí řeky Dyje, o němž bylo již napsáno mnoho krásné poesie i prosy. Za okupace Nový Hrádek chátral a co dobrého v něm ještě zůstalo — byla to zejména slušně zařízená a vybavená turistická noclehárna — to bylo v době revoluční nesmyslně zničeno. Mládež z nově osídlených okolních obcí se pouštěla na dobrodružné výpravy na Nový Hrádek, který asi za celou dobu svého trvání podobných nezažil. Bodrá mládež vytrhala nejen lůžka a dřevěné pažení kolem nich, ale i okna, dveře, podlahu i sporák a když nic nezůstalo, vylamovala kameny z hradebních zdi a házela je na nádvoří. Měl tedy německý vandalismus mezi novými hraničáři velmi učenlivé žáky a následovníky. Němci alespoň věděli, proč ničí pomník staré české slávy, ale naše nová česká mládež v pohraničí by měla míti k památce našich slavných dějin větší úctu. My, kteří to krásné naše Podyjí máme, tolik rádi, prosíme nové usedlíky: Když jste již rozebrali na Novém Hrádku noclehárnu a hájenku, nechte nám tam aspoň tu zříceninu. JK.

Stráž na Dyji, 30. 01. 1948[5]

Po roce 1948 se hrad ocitl v přísně střeženém hraničním pásmu a byl zde zakázán vstup. Nový Hrádek byl znovu zpřístupněn až roku 1992; od roku 1995 je na koruně zdi přední části hradu dřevěný ochoz, ze kterého je výhled do okolní krajiny a údolí řeky Dyje pod hradem.

Příroda

Hrad je domovem mnoha vzácných druhů živočichů a rostlin. Vyskytuje se zde například největší český had užovka stromová, ve sklepení zimuje přes 10 druhů netopýrů, například netopýr velký, netopýr černý a vrápenec malý. Na nádvoří v letních měsících zalétá vzácná včela drvodělka fialová, brouci roháči, zlatohlávci a velké množství motýlů, mezi nimi také ohrožený jasoň dymnivkový; kvete zde divizna nádherná, užanka uherská nebo brambořík nachový. Na vápník bohatá suť pod hradem vyhovuje žebřici pyrenejské nebo vzácnému hřibu skvrnitému.

Galerie

  • Dobová litografie hradu z první poloviny 19. století od malíře A. F. Kunikeho
    Dobová litografie hradu z první poloviny 19. století od malíře A. F. Kunikeho
  • Nádvoří s budovou bývalé hájovny
    Nádvoří s budovou bývalé hájovny
  • Nádvoří mladšího hradu
    Nádvoří mladšího hradu
  • Nádvoří staršího hradu
    Nádvoří staršího hradu
  • Vyhlídkový ochoz na koruně zdi mladšího hradu
    Vyhlídkový ochoz na koruně zdi mladšího hradu
  • Vstupní brána byla osazena v roce 1992
    Vstupní brána byla osazena v roce 1992
  • Hrad je domovem vzácné užovky stromové
    Hrad je domovem vzácné užovky stromové
  • Ještěrka zelená na dřevěném ochozu hradní vyhlídky
    Ještěrka zelená na dřevěném ochozu hradní vyhlídky
  • Divizna nádherná
    Divizna nádherná
  • Pamětní deska u brány připomíná znojemské skauty, pro které se stal hrad za první republiky oblíbeným místem setkávání.
    Pamětní deska u brány připomíná znojemské skauty, pro které se stal hrad za první republiky oblíbeným místem setkávání.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 126214 : Hrad Nový Hrádek, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-22. 
  3. ↑ KROUPA, Petr. Hrad Nový Hrádek u Znojma. Průzkumy památek. 2004, roč. 11, čís. 2, s. 95–114. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-22. 
  4. ↑ HOMOLOVÁ, Dita; CÍSAŘOVÁ, Jitka; UHLÍK, Jan. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů: = Aristocratic residences in the shadow of presidential decrees. Praha: Artefactum, 2017. 230 s. ISBN 978-80-86890-96-8. Kapitola Historiská šlechtická sídla v Československu - První republika, s. 39-40. 
  5. ↑ RYCHTÁŘ, Jan. Digitální knihovna. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • KACETL, Jiří; LAZÁREK, Petr; MOLÍK, David. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem = Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86974-12-5. (česky, německy) 
  • KACETL, Jiří; LAZÁREK, Petr; MOLÍK, David. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí obrazem = Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Bild. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 34 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86974-13-2. (česky, německy) 
  • KROUPA, Petr. Hrad Nový Hrádek u Znojma. Průzkumy památek. 2004, roč. 11, čís. 2, s. 95–114. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-04. ISSN 1212-1487. 
  • KYNCL, Tomáš; ŠABATOVÁ, Lenka. Dendrochronologické datování dřeva ze zříceniny hradu Nový Hrádek. Průzkumy památek. 2004, roč. 11, čís. 2, s. 114–118. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-04. ISSN 1212-1487. 
  • PLAČEK, Miroslav; ŠIMEČEK, Pavel; SKÁLOVÁ, Veronika. Copuli lapidum (Hromady kamení). Svazek III. Hrady a hrádky v povodí Dyje a Jevišovky. Brno: Národní památkový ústav, 2008. 76 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86752-65-5. S. 40, 41. 
  • OBŮRKOVÁ, Eva. Orlí hnízdo v Podyjí. Lidové noviny. Praha: MAFRA, 12. srpen 2023, roč. XXXVI, čís. 186 [příloha Relax], s. IV. ISSN 0862-5921.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.