Vyplachování nosu

Keramická konvička neti.
Plastová konvička Rhino Horn s odměrkou na sůl, která je k dostání např. v lékárnách
Proces vyplachování nosu

Vyplachování nosu (známé též jako nosní sprcha[1] či džala néti) je postup v osobní hygieně spočívající v propláchnutí nosní dutiny vlažnou slanou vodou. Cílem vyplachování nosu je zbavit nos přebytečného hlenu a zvlhčit nosní dutinu. K postupu lze použít injekční stříkačku nebo takzvanou konvičku neti, která je vhodnější, protože solný roztok by měl nosní dutinou volně protékat (tedy nikoli pod tlakem). Konvičku lze také lépe vysušit a zabránit tak přítomnosti škodlivých mikroorganismů.

Použitý solný roztok může být tělesné koncentrace soli (fyziologický, izotonický) nebo mírně vyšší než tělesné koncentrace (hypertonický)[2]. Neosolená voda může při použití nepříjemně dráždit nosní sliznici[3].

Zavlažování nosu solným roztokem ulevuje od příznaků chronické sinusitidy (byť důkazy jsou slabé)[4] a alergické rýmy[5].

Zavlažování nosu hypertonickým solným roztokem (s vyšší koncentrací soli než tělesnou) lépe omezuje příznaky nosních a dutinových poruch než zavlažování izotonickým solným roztokem (s tělesnou koncentrací), ale přináší též více mírných nežádoucích účinků.[6] Užívaný izotonický roztok je koncentrace 0,9 % zatímco užívaný hypertonický solný roztok je koncentrace 1,5 % až 3 %.[2]

Postup

Konvičku naplníme nezávadnou vodou o tělesné teplotě a přidáme příslušné množství soli. Sůl necháme rozpustit (můžeme konvičkou např. zatřepat, aby došlo k lepšímu promíchání s vodou). Lze použít vodu z vodovodu, ovšem je doporučováno ji převařit a nechat vychladnout na tělesnou teplotu, popř. lze použít vodu sterilní či destilovanou. Při použití nijak neupravené vody z vodovodu hrozí vzácná, avšak velmi závažná nákaza (viz následující kapitola). V návodu ke konvičce Rhino Horn se píše, že „vodu z vodovodu máme 1 minutu převařit, pokud si nejsme jisti kvalitou teplé vody z kohoutku“.[7]

Nakloníme hlavu nad umyvadlo či dřez. Podle americké FDA bychom měli naklonit hlavu na stranu tak, aby čelo bylo de facto vodorovně s bradou.[3] Podle návodu ke konvičce Rhino Horn bychom však měli naklonit hlavu v úhlu zhruba 45° (na stranu a dopředu – viz obrázek). Čím více se nakloníme dopředu, tím více bude roztok údajně schopen propláchnout i vedlejší dutiny.[7] Voda musí být schopná volně vtékat horní nosní dírkou a vytékat dolní nosní dírkou, ale neměli bychom hlavu naklánět příliš na stranu či dozadu, aby voda nenatekla Eustachovou trubicí do středního ucha.

Přiložíme hrdlo nádoby se solným roztokem k horní nosní dírce a necháme roztok volně protékat nosní dutinou tak, aby vytékal dolní nosní dírkou, přičemž dýcháme ústy. Při správné koncentraci solného roztoku bychom neměli cítit žádný nepříjemný či štiplavý pocit.

Postup opakujeme s hlavou nakloněnou na druhou stranu.

Na konci zajistíme (předkloněním a nakláněním hlavy, popř. lehkým smrkáním), aby veškerá zbytková voda vytekla z dutin ven – neměli bychom se ji snažit prudce vysmrkat, protože by se opět mohla dostat do středního ucha a způsobit tam zánět.[7]

Po použití by měla být konvička vysušena a uložena na suchém místě tak, aby v ní nemohly přežívat žádné potenciálně nebezpečné mikroorganismy (viz následující kapitola). Konvičku je také možné sterilizovat vyvařením ve vodě.[7]

Mechanismus účinku je neznámý. Odhaduje se, že funkce sliznice se zlepší následkem přímého fyzického čištění odpláchnutím hustého hlenu a alergenů, odstraněním mediátorů zánětu, a dalšími mechanismy.[5][2]

Postup má kořeny v ájurvédské medicíně.[8]

Riziko infekce

Tři možná stádia N. fowlericysta (odolná forma), trofozoit (vegetativní, běžná forma) a bičíkovec (pohyblivá forma). Pouze trofozoit je člověku nebezpečný, avšak spekuluje se i o možnosti, že ve vzácných případech může nákaza propuknout skrze vdechnutí cyst, které se následně v dutině nosní přemění na trofozoita[9]

Při vyplachování nosu teoreticky hrozí nákaza prvokem Naegleria fowleri, který způsobuje primární amébovou meningoencefalitidu (PAM, též naeglerióza). Tato nákaza je velice vzácná, ovšem když k ní dojde, je až v 98% případech smrtelná a dosud na ni neexistuje žádný cílený lék.

Naeglerióza propukne, když se prvok N. fowleri dostane skrze nosní dutinu podél čichového nervu do mozku. Tomuto prvoku se nejlépe daří v teplých mělkých stojatých vodách, kde se živí bakteriemi. K nákaze nejčastěji dojde, když se např. plavec nosem nadechne kontaminované vody. Může k ní ale dojít i při vyplachování nosu. Riziko nákazy dobře ošetřenou vodou z vodovodu by mělo být minimální, přesto již k nákaze a následnému úmrtí po vyplachování nosu vodou z vodovodu několikrát došlo, zejm. v jižních státech USA (Louisiana a Florida).[10][11]

Běžná koncentrace chloru ve vodovodní vodě (max. 0,3 mg/l) není dostatečná na zabití prvoka N. fowleri. Je potřeba koncentrace chloru minimálně 0,5 mg/l, v případě odolnější cystické formy je to okolo 1,5 mg/l.[12][13] Je-li však tento prvok chráněn biofilmem, pak přežije i velmi vysoké dávky chloru ve vodě (až do 20 mg/l).[14]

V poslední době byly v USA zaznamenány také nákazy prvoky rodu Acanthamoeba, které způsobují granulomatózní zánět mozku (GAE). Tato nákaza je podobně vzácná a závažná jako nákaza prvokem N. fowleri (údajná 85% smrtnost).[15]

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i český Státní zdravotní ústav doporučují vodu z vodovodu před takovýmto použitím převařit, popř. používat sterilní vodu, destilovanou vodu či vodu přefiltrovanou filtrem certifikovaným pro odstranění mikroorganismů (např. odpovídající standardu NSF P231)[3][16] – běžné filtry na vodu, např. s aktivním uhlím, nestačí.

N. fowleri, podobně jako většina prvoků, umírá při teplotě nad 50 °C a pro své přežití potřebuje vlhké prostředí.[17]

Odkazy

Reference

  1. Lékařský slovník anglicko-český česko-anglický, 1991
  2. a b c PRINCIPI, Nicola; ESPOSITO, Susanna. Nasal Irrigation: An Imprecisely Defined Medical Procedure. S. 516. International Journal of Environmental Research and Public Health [online]. 2017-05-11. Roč. 14, čís. 5, s. 516. Dostupné online. doi:10.3390/ijerph14050516. PMID 28492494. (anglicky) 
  3. a b c Is Rinsing Your Sinuses With Neti Pots Safe?, fda.gov
  4. CHONG, Lee Yee; HEAD, Karen; HOPKINS, Claire; PHILPOTT, Carl; GLEW, Simon; SCADDING, Glenis; BURTON, Martin J. Saline irrigation for chronic rhinosinusitis. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2016-04-26. Dostupné online. doi:10.1002/14651858.CD011995.pub2. PMID 27115216. (anglicky) 
  5. a b HERMELINGMEIER, Kristina E.; WEBER, Rainer K.; HELLMICH, Martin; HEUBACH, Christine P.; MÖSGES, Ralph. Nasal Irrigation as an Adjunctive Treatment in Allergic Rhinitis: A Systematic Review and Meta-analysis. S. e119–e125. American Journal of Rhinology & Allergy [online]. 2012-09. Roč. 26, čís. 5, s. e119–e125. Dostupné online. doi:10.2500/ajra.2012.26.3787. PMID 23168142. (anglicky) 
  6. KANJANAWASEE, Dichapong; SERESIRIKACHORN, Kachorn; CHITSUTHIPAKORN, Wirach; SNIDVONGS, Kornkiat. Hypertonic Saline Versus Isotonic Saline Nasal Irrigation: Systematic Review and Meta-analysis. S. 269–279. American Journal of Rhinology & Allergy [online]. 2018-07. Roč. 32, čís. 4, s. 269–279. Dostupné online. doi:10.1177/1945892418773566. PMID 29774747. (anglicky) 
  7. a b c d RHINO HORN™ – Návod k použití zdravotnického prostředku [PDF online]. [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. 
  8. Saline Nasal Irrigation for Upper Respiratory Conditions. S. 1117–1119. American family physician [online]. 2009-11-15. Roč. 80, čís. 10, s. 1117–1119. Dostupné online. ISSN 0002-838X. PMID 19904896. (anglicky) 
  9. GÜÉMEZ, Andrea; GARCÍA, Elisa. Primary Amoebic Meningoencephalitis by Naegleria fowleri: Pathogenesis and Treatments. Biomolecules [online]. MDPI, 2021-09-06 [cit. 2025-07-25]. Roč. 11, čís. 9. Dostupné online. ISSN 2218-273X. doi:10.3390/biom11091320. PMID 34572533. (anglicky) 
  10. SHUTE, Nancy. Second Neti-Pot Death From Amoeba Prompts Tap-Water Warning [online]. NPR, 2011-12-19 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. TREISMAN, Rachel. A man dies of a brain-eating amoeba, possibly from rinsing his sinuses with tap water [online]. NPR, 2023-03-03 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. MCRAE, Mike. End game in sight for deadly water amoeba [online]. CSIRO, 2017-04-04 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. MATĚJKOVÁ, Magdalena. Naegleria: od volně žijícího prvoka po mozek pojídajícího patogena. Praha, 2021 [cit. 2025-07-25]. 43 s. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Mach. s. 8. Dostupné online.
  14. PELLEY, Janet. “Brain-Eating Amoeba” Scoffs At Chlorine In Water Pipes. Chemical & Engineering News [online]. American Chemical Society, 2015-09-02 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. ISSN 0009-2347. (anglicky) 
  15. Associated Press. What to know about another dangerous amoeba linked to neti pots and nasal rinsing [online]. PBS, 2024-03-13 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Naeglerióza – Základní informace o onemocnění [online]. Státní zdravotní ústav, rev. 2025-07 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. 
  17. Pathogen Safety Data Sheets: Infectious Substances – Naegleria fowleri [online]. Public Health Agency of Canada, rev. 2011-09-08 [cit. 2025-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy